V Novém Strašecí
V parku
Rád sedávám
Čtu poezii
A kouřím cigarety

Lidé mě míhají
Zastavují , diskutují
A pak zas pomalu odcházejí
Vstříc svým radostem
A starostem

A ty stromy
Ty tak krásně šumí
Že je až škoda
Vůbec někam chodit