Paprsky slunce mne tahají z postele,
říkají "vstávej už, vždyť není neděle",
tak vstávám a ony tahají mne ven,
říkají "pojď za námi,vždyť je květen".

Paprsky slunce se dotýkají mé tváře,
paprsky slunce to není lecjaká záře.
Tak uvažuji koho se zrovna dotýkají,
komu všemu teď radost dělají.
Paprsky slunce má snad každý rád,
paprsky slunce hladí všechny, lidi topol i hrad.

Paprsky slunce zahřívají tělo i duši,
paprsky slunce každému sluší.
Je to to,co nás všechny spojuje,
to, co po celém světě koluje.
Paprsky slunce můžeš si brát,
i když nemáš peníze, nejsi kamarád...

Paprsky slunce jsou spravedlivé a jsou tu pro všechny,
tak si sedni ven,užívej si jich a trochu si od této doby oddechni.