V koruně stromu přál jsem si dozrát
cítit jak ve větvích kvete mi srdce
kouknout se na sebe vědět jak prohrát
vnímat jak kořeny předou mi ruce

Po ránu usmát se do slunce záře
sklonit se do stínu pod mraky tmavý
vtisknout si obrázek do slabikáře
pro děti pro lidi pro duše pravý

A když mě obejmou tak s nima splynu
sejmu z nich starosti sejmu z nich strach
sejmu z nich prokletí sejmu z nich vinu
ať rostou do nebe než změní se v prach