Když světy tě míjí
slova v prostoru
skládáš do vět a zase zpátky
planeta život
průzračné hledí s černým okrovím
okružní jízda kolem mléčné dráhy
stanice c moll prsty rozdrásá
přání ve hvězdách
skrývajíc je v záclonách galaxie
růžové slony v porcelánu
proklínáš rozpětí dlaní
polyká vesmír ve svém objetí
ve skráních znamení
poslední popěvky ještě zní
daleko zní
steřelé jizvy
koráby co nocí nás provází.