vytřeštěnou tvář o zeď domu
zas hlavou dolů
pouliční lampou vpadlých prsou stín
výkřik rozsvítil o žhavík
měsíc je lhář!
nebesa upíjí po sklenkách
pro potěchu
a mizí rty nocí do úst cizích krajin
v nás
za suterénem dechu
řekl - konec lhaní
rozsviť a nebudeme sami
zas hlavou dolů
odmyslil slovu
ve zhasínání