„Tak jak? “
Řekla mi na náměstí
„No pudem koupit víno“
Odvětil jsem
Dál už se neptala
Jen se pousmála a šla zamnou

V obchodě měli poslední dva dvoulitry vína
A taky posledních pár balení levný limonády
Hned jsem je chytnul a zaplatil
Pak jsem šli na kopec


Na kopci se to zelenalo
A slunce prudce pražilo do našich těl
Chvíli jsme jen tak rozvaleně leželi
A pak začli pít

Slunce snámi udělalo svý
A já se zas ocit ve svym typickym stavu mysli
Ona se smála a tancovalo kolem mě
Byla jako víla
Víla v novym a víc vzrušujícim vydání

Takhle to šlo pár Týdnů
Dokud mi neřekla
„Hele je to fajn ale já už nemůžu, prostě to nejde“
„Já taky né, ale co natom záleží?“
Ona se na mě koukla s provinilým výrazem
Pak se otočila
A zmizela…