Nebýt v tichém hvozdu sýčkem
Negativy přiopilým,
Růžovým se nesmát sklíčkem
Ze střepů, co zbyly z brýlí.

Možnost volby v téhle "Volbě"
Jak v životě Oněgina,
Marná je dnes ve své době
Jak postava od Puškina.

Na mysli mi příklad tane
Odvážnější předchozích,
Ač se nikdo nezastane,
Ač snad z davu zazní smích.

Volba jak by Sisyfovi
Po tom, co podtrhli Účet
Nabídli snad šesti slovy:
"Zvol si sám, kde budeš skučet!"

Buďto budeš v nekonečno
přetlačovat zemskou tíži,
Dýl než vypít dráhu mléčnou,
Tíž než rovnoběžky křížit.

Nebo možnost z osvědčených
Známou již z dob Prométhea,
Stisky drápů nabroušených
nechat si rvát denně střeva.

Výběr z tenat snadným zdá se,
První možnost hraje prim,
"nesmím padnout v místě, - čase -
- když to přímě nepustím!"

My už dneska ale víme
Jak to v báji dopadá,
Balvan vždycky upustíme
Aniž přijde náhrada.

Tak jsme na tom téměř shodně
s Prométheem fixlým v skále,
Nikdy líp než nerozhodně,
Dál uctívat cizí krále?