Kam ptáci táhnou
není noc
a život neutuchá
neutichá

Město protkané
drátovím
kanály
oceánem signálů
je ostrovem teplých krajin

pěst na oko
těžká bota květ lomí
tomu už je ale dávno
teď jen dáví se mladé ještě mladším
jak rašelina
a žíly cév nejdou vytrhnout

Město tepe v rytmu
buben buší
ne a ne
nezastaví
nevidí víc než chce

a tam ve víru dění skomírá
znavená a skrytá
touha
zraněná a obléhaná
obelhaná