Život je krasný,
tak nebuď smutný.
Vše dobře skončí,
až slza Ti zteče z očí.

Vyjdi ven
zjistíš jen,
jak krásný je den.
Zahlídneš kmen,
je to snad sen?

Projdi lesem
je tak temný,
budeš se cítit šťastný.

V dáli se slunce ztrácí,
začíná stmívání.
Všude se stromy kácí,
už slýcháš hlasité volání.

Temné duše volající,
toužící po tvém těle.
V lese schromažďující,
k tobě kráčí směle.

Bouře se blíží,
zlé duše mizí,
oči se klíží,
ty uleháš do země cizí.

Z nebe déšť se spustil,
náhle blesk do stromu praštil,
hromy tu silně zní,
už to trvá několik dní.

Ty vstáváš vyděšen
a nejsi utěšen,
Tvé nohy znavené,
Tvé tělo unavené,
s trochou radostí štěstí zbavené.

Temný les na tebe doléhá,
vysoké stromy nebe zaléhá,
je tu velká samota,
už cítíš ,jak tě sžírá nicota.