Zahrada tě obepíná
Dobrodružství začíná
Jsi jak Lola v labyrintu
Co hledá cestu ven

Někdo v dálce na tě volá
„Jít sem, dívka, krásná Lola“
Ať se koukáš, jak koukáš
Vůkol samé stromy jen

„Já být Faun a ty být Lola
Krásná dívka, já tě volat
Já být strom a ty být řeka
Kterou do mě život vtékat“

Nevidíš ho, slyšíš jen
Hlas má tajemný
Nevíš co myslet si víc
Je hrubián, nebo jemný

Ta záhadná osoba
Co pomoct ti chce ven
Volá tě tak tajemně
Že zmatená jsi jen

„Já jsem Lola? Ty jsi Faun?
Tajemný můj neznámý
Já jsem tůňka, ty jsi les
Který mou mysl omámí“

Les je jako studna bezedná
Ve které se utopíš
V labyrintu ztracena
Kudy jít ty nevíš

Z lesa volá zas ten hlas
„Jít sem dívka, krása krás“
A ty smutně vyhlížíš
Kudy je to k němu blíž

„Já být Faun, ty krásná Lola
Milovat já tebe
Kdyby nebýt tím kým být
Podívat já se na sebe“

Však v tu chvíli ty jsi již
Hodně blízko, blizoučko
Východu, aniž to víš

Však v tu chvíli neslyšíš již
Jeho hlas dál ani blíž

On vyvedl tě jen
Z labyrintu ven
A ty se nedozvíš už
Kdo onen Faun byl,
kdo byl onen muž