Dorazil jsem na konec své cesty
Cesty, která nekončí ve štěstí
Štěstí to je láska a já cítím zmar
Zmar jak život svůj jsem celý promrhal

A tak stojím nad propastí a volám do prázdna
Že nechci ještě odejít
Volám, křičím, nadávám, že ztratila se láska
Že chci ještě chvíli žít

Z nebe se však ozvalo mohutné zahřmění
Zahřmění, co nevěstí žádné dobré znamení
Znamení, že už musím jíti dále sám
Sám do neznáma a já fakt nevím kam

A tak stojím nad propastí a volám do prázdna
Že nechci ještě odejít
Volám, křičím, nadávám, že ztratila se láska
Že chci ještě chvíli žít

Z nebe skrápí mě teď déšť
Déšť slz mých přátel
Přátel, které opouštím
Opouštím a už se k nim nevrátím

Padám dolů do propasti
Propasti, nad kterou jsem stál
Stál jsem kdysi v dešti, bouři
A život rychle utíkal

A pak padám do propasti a volám do prázdna
Že jsem nechtěl ještě jít
Volám, křičím, nadávám, že ztratila se láska
Že chtěl jsem ještě chvíli žít