Proklínám se klínem města
s rozklížený svědomím.
na duši vrypy – vilná gesta,
život je básník a já rým

stokrát přepracovaný
a stokrát špatný.
Život je malíř, já mezi plátny
krvácím do vany.

Proklínám se městským klínem.
Ovíněný v louži vin,
nervy upíjím si spleenem,
život svízel a já blín.