Když tě vidím,
na očích máš ještě blanku spánku,
teprve před chvílí jsi vstala,
já pro sebe tě chci mít.

Čekám jenom na tu chvíli,
až se chytneš do pavučiny
mých jemně utkaných slov,
sladkých a lepkavých.

Chci s tebou jít,
nemluvit a snít,
uhýbat před padajícími listy,
a neuhýbat pohledem.

Nechat mluvit naše oči,
cítit tvoje tělo na mém,
odhrnout ti vlasy z čela,
rty zakrýt tvoje ústa když slova jsou teď zbytečná.