"Cestující, ukončete nástup na lince 417 OSAKA - NEW TIME, pravidelný odlet ve 12.30 hodin."
Po rozjezdové dráze se dal do pohybu obří ZA-35 a začal nabírat rychlost.
"Dámy a pánové, vítejte na palubě ZA-35, linka 417, OSAKA - NEW TIME. Prosím, abyste po celou dobu letu, který bude trvat asi hodinu a dvacet minut, nekouřili a během startu a přistání se připoutali. Příjemný let Vám přeje kapitán letadla, DON HARISSON."
Objednal jsem si u stevardky kolu s ledem a uvelebil jsem se u okna. Pod křídly ubíhají mraky. Začaly se mi klíit oči. Ostatně mám přes hodinu času, tak proč bych si nezdřímnul.
Čekají mne tři nelehké dny. Budou tam vědci z celého světa. Konference takového rozsahu se koná jednou za dva roky. Téma té letoní nebylo vybráno náhodou. V poslední době začaly přicházet z různých krajin značně podivné zprávy. Povětinou se týkaly ztrát nejrůznějích dopravních prostředků, auty počínaje a vlaky konče. To se stávalo na normálních linkách za bílého dne. Nejzajímavějí byl fakt, e vechny dopravní prostředky se ztrácely v přiblině stejnou dobu. Náhodní svědkové uvádějí čas 13 hodin plus mínus 10 minut.
Rodiny zmizelých lidí se začaly bouřit, demonstrovaly, zasílaly prosebné i výhruné dopisy vládám svých zemí.
Proto byla konference, na kterou letím, svolána o půl roku dřív.
Ale teď u nechám mozek odpočinout, zbývá mi necelá hodinka. Kola příjemně chladí a oči se samy zavírají...
---
"Nevím, jestli se to povede, nikdy jsem nepočítal s něčím tak velkým."
"Sakra, chce říct, e to ztroskotá na nějakejch tvejch nedomylenostech?"
"Nevím, prostě nevím! Konstruoval jsem to na maximální rozměr objektů do 50 metrů. Ale tady ti nemůu zaručit stoprocentní účinnost. Vdy ten krám má určitě přes sto metrů!"
"Tak hele, podívej. Svoje prachy jsi dostal, tak se sna! A jestli od toho chce před poslední akcí ustoupit, tak řekni. Nai PŘÁTELÉ asi nebudou v tomto případě nejpřívětivějí, co myslí?"
"Pokusím se udělat, co je v mých silách. Ale za výsledek neručím!"
---
Probudil jsem se. Vlastně nevím, jestli jsem úplně vzhůru. Kolem je naprostá tma a já leím. Ale vdy mám sedět v pohodlné sedačce a mířit k NEW TIME!
To je nějaký nesmysl!
Zvlátní, nemohu se pohnout.
Začíná tu být chladno.
I kdy nic nevidím, cítím, jak mi od úst vystupuje pára. Nacházím jediné vysvětlení, zřejmě jsme havarovali a já leím v nemocnici.
Ta zima začíná být nesnesitelná.
Někde pode mnou je slyet nějaký bzukot.
Do stehna se mi zabodla neviditelná jehla.
Začínám se potápět hloub a hloub, a k samým hranicím nebytí...
---
"Konečně jsme se dočkali. Boxy máme plné, vechny moné rasy a národnosti. Za několik minut se vracíme. Jak se těí domů, LEE?"
"To ví, půl roku z domova, to u je poznat. Ale hlavní je, e splníme úkol VLÁDCE. A se vrátíme, asi přestanu lítat. Usadím se někde na okraji, daleko od lidí a tam spokojeně doiju těch několik let, co mi zbývá."
"Ale LEE, copak ty se nezúčastní VLÁDCOVA experimentu? Přece jsi se nevydal na tuhle výpravu jenom proto, abys její výsledky nevydal jiným!"
"Moná mě za to odsoudí, ale já na ten experiment moc nevěřím. Nesmrtelnost - tu chtěli u nai prapředkové, a ví, jak to dopadlo. Několik těch, kteří zbyli, je roztroueno po vech koutech vesmíru. Viděl si, jak nai dopadli na Zemi. Trosky, ivící se tou odpornou lidskou "ivotodárnou!" tekutinou, trosky, které mohou vycházet jen po západu slunce a s východem slunce se zase vracet do hlíny! HALE, to přece není ivot!!"
"Má pravdu LEE, ale VLÁDCŮV experiment je zaloen na úplně jiném principu. Copak jsi o tom nečetl?"
"Ale četl, HALE. A vůbec, nechme zbytečných dohadů. Můj názor zná a budu rád, kdy se o něm nebude nikde zmiňovat. Abych nezapomněl, co uděláme s těma dvěma zásobovačema'?"
"Bez starosti, LEE, leí v boxu číslo 15 a 37."
"Take je vechno v nejlepím pořádku a my se můeme uloit k několikaměsíčnímu spánku."
"Má pravdu, take ti přeji symbolickou dobrou noc, HALE."
Zanedlouho klapla dvě víka hybernátorů a loď přela na automatický reim.
---
"Parádní úlovek, ESEXI. To je zásobárna bílkovin nejméně na osm generací dopředu. A jak vidím, jsou tady zastoupeny dokonce dvě vesmírné civilizace. NEJVYÍ bude spokojen."