Bolest už není v nedohlednu
jak bývala
zklamání se dostalo na trůn
a slzy slouží velkému smutku
překrývajíc veškerou radost


viděla jsem záblesk zlepšení
někdo zase ale vstoupil do cesty ke štěstí
a využil tvé rozevřené náruče

tak tu jen sedím, nemám co říct
nechci plakat, nechci se smát
nechci být zde, ani nikde jinde
nechci tebe ani toho druhého
chci být sama sebou

svět plný nástrah, které každý den potkávám
s kterýma se nedobrovolně potýkám
jsou dalšími katapulty namířené na mě

a ty tam jen stojíš,
vzdaluješ se a opouštíš to,
co jsi kdysi měl tak rád..
to, co jsi kdysi miloval

jak můžeš být šťastný s někým, koho nenávidíš?

proč jsi mě vůbec pouštěl do tvé pavučiny dokonalosti?

proč si teď dravý pavouk?

nebo je to jen sen?

a co je láska, co je přátelství?