Prý není slepá ulice
ztracená mezi domy,
těsná a křivolaká.
Tam není prý bar
tak těžce nevidomý,
prý hlava bez vrány
v kanálech nezakráká.

Nad ní místo hvězd
nejiskří čmáranice
drátů a použitých lan
a vítr v mušky kapalníce
do očí, úst není ván.

Protože lidé tam nechodí.

Postava zahalená
spěchá po pachu vin,
zahýbá tiše mezi domy
a dál už jen stín.
Nenachází bar
tak těžce nevidomý,
nevejde, víčka shrnujíce
neřekne zoufale
"Čišníku pro fantómy,
dvojitá slzovice
ročník 45."