Nad hladinou jiskry tmy;
Jeden hříšný, jedem posedlý,
smutný den radosti
vznáší se bez křídel,
bez sivé všednosti;
Popíjím s ním čaj.

Černá vrána mezi bílými
je již z rána jako s cizími;
Jen pod rouškou noci
bílé halí se do sametu;
Přece jsme otroci;
Já jsem kacíř, Ty se kaj.

Město dehtu barvy širé;
To jsou bludičky, to nejsou lidé;
Ulice jsou bludičkám obory;
Oči jsou hradby,
skrze ně nevidíš obzory.
Ukryty vám zůstanou v taj ...