Jeden starý klaun, v šapitó pro lidi hrál.
Všichni se jeho kejklím smáli,
však on těch všech úsměvů hrozně se bál.
Za maskou skryt, cítil se tak sám,
chtěl být lidmi, když nemá masku - milován.
Ale zjistil, že bez ní je jen muž bez tváře,
tak marně hledá někoho, který mu pomůže.
Však z čista jasna, uviděl v stanu sedět dívku,
dívajíc se na něj, ve vlasech kytku.
Najednou ucítil, že ona je jeho snem,
ta, která půjde životem s ním, spolu chráněni před veškerým zlem.
Tu zjistil, že nepotřebuje již víc mít masku,
vždyť právě našel jí, svoji usměvavou krásku.
A tak bez masky, s dívkou, co ve vlasech má kytku,
stal se mužem s tváří, s životem, co nemá žádnou výtku.