Po uši od hlíny,
nohy už ani necítíme,
jenom náš strach je okolo nás,
ze smrti nebo ze života.

Pod hlavou odřená helma,
k modlení už není síla,
aby ta kulička co je pro mě,
nebyla ještě odlitá.

V zásobníku vzpomínek,
na dně ukrytá,
s očima černýma,
leží tvoje tvář.

Já jen pro ni šeptám,
ta slova která mne dřív nenapadla,
chci je říci ještě než to spadne,
než z mého jména bude křížek ve výkazu ztrát.

Ranní mlhu rozťal hlas píšťalky,
to je ta melodie do tance,
oslavujeme s narozením dne,
naši pohřební hostinu.