Zítra se po sedmadvacáté
tiše i s křikem narodím,
shrnu svůj život dosavadní
do naučného slovníku,
za svými skutky budu stát
i za bolavými zuby nemoudra.
Pohlédnu stojíc na špičkách
do davu kol obestřeného
a budu si přát tu nebýt,
budu si přát nebýt ani jinde,
budu si přát být rozptýlen
v myslích dobrých lidí
co k srdci mě přijmou…
spát budu ve stránkoví.