Tvá ruka v dešti spravila klopy,
světýlko v zátiší plátěných těl,
u lampy vystáté mokré stopy,
Bůh ale odtud už odešel.

V klavíru páří se uschlé noty,
že prý jsi dělal vždy, cos dělat měl,
kdo sedí uvnitř však nepochopí,
Bůh odtud dávno už odešel.

Kavárna upadá do dřímoty,
venku se dav v klidu rozešel,
"Miláčku," řekneš mi, "co na to ty?"
Odpovím: "Bůh odtud odešel."