Bezinky trhám
pro ty, co mám ráda,
pro ty, co mě trápí
déšť a meluzínu...
pro svoji vinu
bájná zaříkadla,
pro hladké ruce
nášlapnou minu.

Být nic, to mě baví,
mít všechno je drahé,
hatě a mosty
přes hedvábnou řeku...
živí mě mraky,
z nich lehce se spadne,
pak sbírávám sebe
na útěku.