Byl příliš ospalý, než by se přemáhal, a tak zavřel oči a usnul. Ráno se probudil a slečna nikde. Pokusil se vyprostit zbytkem lahváče, který stál na stejném místě, kam ho pokládal v noci. Podivné zakručení břicha prozradilo, že příští zastávka bude na míse a že další odklady by nemusely mít příjemný dopad na už tak pofidérní hygienu.
John Weed byl chlapík drobnější postavy s charismatickou tváří a delšími světlými vlasy. Pracoval v obchodě s hudebninami a jistej flek to s jeho přístupem teda rozhodně nebyl. Vyhýbal se konfliktům a moc toho nenamluvil, pokud se ovšem neposilnil alkoholem. Poslední dobou mluvil hodně a jeho mladou tvář zdobil monokl.
Při návratu ze záchodu našel na zemi kalhoty a při nasazování mu zatrnulo. "Šrajtofli nosím přece vždycky v zadní kapse." Zuřivě začal prohrabávat všechen bordel kolem a dožadoval se své peněženky. Marná sláva, místo sexu a snídaně do postele se dnes dočkal jen sprostý loupeže.
John nebyl naivní. Věděl, že tohle podělal a nerozčilovalo ho těch pár drobáků nebo průkazka do knihovny. První, co Johnovi problesklo hlavou byly totiž lístky na AC/DC, kteří měli za deset hodin odstartovat peklo, na které se snad nikdo netěšil tolik, jako právě John.
"Ta čubka!" zařval do stěn polepených plakáty kapel a při pohledu na Anguse Younga se zatvářil tak trochu provinile. A náhle, v setině vteřiny mu skoro vypadly oči z ďůlků, zastavilo se mu srdce, sevřel žaludek, orosilo čelo a John zažil svůj první infarkt, než se se sprintem přesunul do ložnice, kde k jeho nevýslovnému uspokojení našel Les Paulku na svém místě. Nutno dodat, že než se mu vrátily životní funkce, značně pozvracel koberec, ale John blil blahem, smál se a prskal ten sajrajt z pusy, a na chvilku zapomněl, že i přesto byl nadále obětí rockového zločinu.
Začal se s kytarou mazlit, líbal jí a skládal jeden kompliment za druhým, když se ozvalo známé cvaknutí a následné skřípnutí, které Johna vrátilo do reálného světa. Instinktivně stiskl svoji lásku pevněji a srdce mu začalo bušit až překvapivě rychle po tom, co udělalo před několika minutami. Neodvažoval se hádat, kdo se k němu pomalými kroky blíží a pouze klečmo čekal, co se stane. Trvalo snad celou věčnost, než se objevila postava, trochu povědomá, ale bohužel přesně jedna z těch, které jsou jen částí mozaiky v mlžném oparu všech Johnových kaleb a barových exkurzí.
"Tak jak ses vyspal rockere?" zeptala se posměšně zbídačeného Johna, který rychle stačil zakrýt zaneřáděný koberec.
"Kdooo, kdo jsi?" zeptal se se svraštělým obočím.
"Proboha, ty jsi vážně magor. Ale líbáš skvěle. Koupila jsem nám snídani, v lednici jsem našla jen plesnivej sýr a pár vajec, který bych nedala ani romským koledníkům. Půjčila jsem si peníze..." hodila po Johnovi jeho peněženku. Ten se nerozpakoval a zkontroloval obsah, aniž by dál vnímal ukecanou slečnu a její příběh. Ano! Po tom všem zažil pocit znovuzrození, který doprovodil pobrukováním melodie Whole Lotta Rosie. Celý šťastný přistoupil ke slečně, něžně jí zavřel pusu a tiše oznámil: "Pojď, vykouříš mi ho vedle."