Pane,
Prosím Vás na kolenou,
nechte mě ještě jednou
nalévat nám zelenou,
ať zapomenem na to,
co bylo, je a bude,
na to všechno smutné
co je kolem všude.
Nechte mě naposled
šluka jen si dát,
vždyť moc dobře víte
jak kouření mám rád,
jak uklidní to člověka
jež uvnitř ho to sžírá,
že důvěřivý byl
a zbyla mu jen víra.
Dejte mi ještě šanci
ať se můžu vyspat,
to ví asi všichni,
že má to každý rád.
Naposled zavřít oči
a nevzpomenout více,
na krásné její oči
a růžovoučké líce...