Sedím a na tebe vzpomínám
a přitom se za to proklínám...Chybí mi tvé doteky a tvá něžná slůvka,tvé pohledy,tvůj krásný smích,tvá ústa,tvé tělo...Copak?Přemýšlím,zda-li to tak býti mělo.Přemýšlím,jak to mohlo být,kdybychom ještě chtěli,na všechno kolem zapomněli...Jak to mohlo být...Jenže pak přišla ona,v té době jsi pro mě přestal žít!A pak náhle vše se vrátilo,a srdce rozum zradilo...11.srpen,pak 1.září všechno znovu...Už nemám sílu dál tekhle žít,chci jí všechno vysvětlit!Snad nás pochopí...Od té doby v srdci navždy!!!Mišanovi s láskou Toxi