rozveselení
skrz prsty...
zrcadlo hledí
na luňáka,
co se uhníznil v tvých očích...
sedí na vejcích
ještě,
ale už asi brzy
vzlétne...

rozveselení
skrz boky,
pár bobulí na nich
se zrní,
ale tu starou televizi,
co stála na jedné nožce,
už zabili...
i déšť
za ní...

rozveselení
skrz nádech
vytažený
pěkně z břicha...
chviličku vydrž...
vždyť víš,
smích nikdy,
nikdy nepospíchá...