Když pojídáš lidský prach,
v duši máš prázdno

Až ucítíš děsný strach
a sáhneš si na dno

Až slzami skropíš snad
oblaka nebe

***

Když pocítíš tajemství,
co chladí a zebe

Když úsměvem uspáváš
a hlasem svým hladíš

Až skokem do neznáma
boj těžký svádíš

Když uvidíš vrcholky
na dně propasti

Až řekneš stůj,
bez podmínek, beze lsti

Budu se těšit.