
zveřejněno 10 459 literárních děl
registrováno 2 157 autorů
Tenhle lišaj mi jednu letní noc zaletěl do pokoje. Takže jsem si ho měla možnost prohlédnout. Zdržuje se nejraději mezi jehličnany a asi jich nepotřebuje moc, když je k vidění i v Praze. Ve dne bych si ho každopádně hledat netroufala, protože na kmeni stromu je díky zbarvení křídel prakticky neviditelný.
prosím hodnodte teprve začínám tak chci vědět jak na tom jsem..je to volný verš takže se nedivte :P
Strom, jež pamatuje nejen mé dětství, ale který konejší slunce v nejparnějších dnech, na který se dívám když píšu básně, snad dává sílu,...možná začnu věřit na elfy.)
o potřebě vídat se s člověkem, kterého známe roky, ale nikdy si nepřiznáme, co k němu doopravdy cítíme...
o tom jak je těžké si některé věci odpustit...
je vůbec nějaký osud?Nebo si všechno děláme sami...?
Je jich hodně na takový kousek básně...teď si představte, že se mi to tísnilo v mé malé hlavičče)
Tak nějak to vidí naši kocouři, bráškové, miláčkové - jednou zlatíčka, po druhé satánci... ale musíte je milovat.
O lásce k jednomu klukovi, která už láskou dávno "asi" není, přesto však nějaké pouto pořád existuje :)
o tom jak se rozum nedohodne se srdcem, ale stejně si to rozhodnu podle svýho :)
...Nalezená na dně šuplíku... (když jsem ji upravoval měl jsem dilema,jestli se Amorek má jít vyspat nebo vycpat,mám dojem že vycpat je důraznější)