Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Podle nosa poznáš kosa?
Ráda si v tramvaji sedám do protisměru. Ne, že by mě tolik přitahoval ten pocit pohybujícího se žaludku, či bych byla velká exhibicionistka, ale baví mě pozorovat lidi. Občas lituji, že nejsem víc senzibilní a neumím všem těm mým spolucestujícím číst myšlenky. Jedna tramvaj a tolik příběhů. Jedna tramvaj a tolik rozdílných povah.
Nevím, jestli je to jen můj pocit, ale ?šmírovat? povahu lidí se dá opravdu nejlépe právě v tramvaji. Vlakem sice nejezdím často, a když už tak docela po dlouhé trati, a proto všichni v mém kupé, pokud tedy zrovna nemám to štěstí a necestuji ?osobákem? , podřimují, pospávají a jejich charakter si zkrátka klidně dává ?šlofíka? . Pokud cestuji autobusem, čehož se mi dostává hlavně cestou do a ze školy, v ranní lince narážím pak jen na spící či nepřetržitě studující pasažéry. No, a sledovat obličeje svých blízkých ve zpětných zrcátkách aut, to není nic pro mě. Takže jsem vděčná, že žiji právě v Ostravě, kde tramvajové kolejiště vidíte pomalu na každém metru čtverečním.
Určitě znáte ten pocit, kdy už při prvním setkání či jen pohledu na určitou osobu docela přesně dokážete odhadnout její povahu. Někdo má tento dar od přírody a ani si to neuvědomuje, jiní k poznání druhých (ale i sebe) potřebují hodiny strávené nad literaturou typologie a fyziognomie člověka. Zkoumavé pohledy kolem nás mnohdy opravdu patří lidem z oboru, tedy psychologům a jiným ?charakterologům?. Těm, kteří dokáží číst ve významech řeči těla jako v obrázkové knížce. Toto téma dnes jistě není tabu, mnoho autorů děl např. o správném jednaní s lidmi vychází právě z povahopisu těla. Nedávno se mi do rukou dostala zajímavá kniha, která podává docela obšírný návod toho, jak porozumět lidem ?na první pohled?. Myslím, že tato schopnost rozhodně není k zahození, protože neodmyslitelně patří k základním předpokladům úspěchu jak ve společenském tak v profesním životě. Další otázkou je, proč je pro nás přínosné vůbec vědět jací lidé jsou.
Každý si na ni odpovíme podle svého gusta, ale jedno bude mít naše odpověď společné. Můžeme tak předcházet možným vznikajícím konfliktům. To je všem jasné. Nemá smysl nad tím příliš hloubat. Ale čím to, že ?náš život je už zkrátka takový?, že úspěch kráčí ruku v ruce s neúspěchem? Jinými slovy se v našem životě často vyskytnou chvíle, kdy se náhle začíná otřásat a kymácet všechno, co se nám dosud jevilo jisté, a že se drolí životní situace, jež jsme měli zvládat s přehledem. V této chvíli máme sklony ukvapeně vinit ze svých výher a hlavně proher své bližní nebo nevyzpytatelný osud. Copak i náš starý známý Robinson Crusoe neobviňoval z potíží v soužití svého druha Pátka? Jak píše i autor mé knihy, nepovažujeme se za ?hráče? nýbrž za ?míč? ve ?hře?. Pak se tedy můžeme zbavit jakékoliv odpovědnosti a chlácholit se pomyšlením, že koneckonců za všechno mohou ?ti druzí?? A jsme znovu u těch lidí v tramvaji, ale především tedy u sebe! Je to zkrátka ?začarovaný kruh?.
Dělení
Každý člověk je originál, a tak ho asi těžko můžeme ?zaškatulkovat? do nějaké ?skupiny?. Existuje spousta hledisek, podle kterých lze poznat ?ten pravý charakter? člověka. A určitě toto množství ještě není konečné, spíše je ?nekonečné?, jelikož se lidé (díkybohu) stále rodí, a jak už jsem uvedla, každý je jiný, každý je originál, takže každý jedinec by asi měl tvořit samostatnou skupinu. Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung představil ve 20. století světu dva protikladné lidské typy- introverta a extroverta. Avšak každý z nás má v sobě oba dva rysy těchto typů. Jedinec se pak vyznačuje tím, že u něj převažuje jeden z charakteristických mechanismů. Mým nejoblíbenějším ?dělením lidí? je pojetí Aristotelovo. Ten přikládal velký význam povaze krve. Sangvinika popsal jako lehkokrevného, cholerika jako horkokrevného, flegmatik má krev chladnou a melancholik těžkou. Ale tuto teorii antický filozof převzal od řeckého lékaře Hippokrata. Jeho učení pojednává o čtyřech, již uvedených, lidských temperamentech, které vznikají následkem různého mísení tělesných šťáv.
Zapomenout nesmíme ani na Johanna Kaspera Lavatera, tvůrce grafologie. Tady však jistě nejde o jednotlivé typy lidí podle písma, ale spíše o jejich charakteristické znaky.
Naprosto nesmyslné mi pak připadá dělení osob podle toho, kterou polovinou mozku přemýšlejí. Pro přesnost: levá hemisféra je příslušná pro racionální (organizace, mluva, matematika,detaily?) a pravá pro iracionální myšlení. Vždyť přece každý používáme obě poloviny mozku, s ohledem na činnost, kterou právě vykonáváme.
Stejně jako tübingenský psychiatr Ernst Kretschmer i já sdílím ideu, podle níž vnější zjev člověka souvisí s jeho individuálními vlastnostmi. Naše podoba je zkrátka zrcadlem naší duše a charakteru.
Tři tělesné typy
Štíhlý, vysoký (leptosomní) typ: tito lidé se prý pohybují mezi dvěma póly: přecitlivělostí a emocionálním chladem. Mnohdy nemají pochopení pro problémy svých bližních.
Zavalitý (pyknický) typ: jejich citový život kolísá mezi veselím a smutkem. Netají se svými názory a neskrývají, že jejich myšlení je ovlivněno jejich citovým životem.
Urostlý (atletický) typ: lidé atletické, vysoké postavy jsou nápadní neotřesitelným klidem. Vyzařují přímo záviděníhodnou vyrovnanost a vyznačují se obrovskou fyzickou i psychickou výdrží.
Čtyři typy temperamentu
?Tasíme proti sobě myšlenky, ve skutečnosti však své temperamenty..? Christian Morgernster
Sangvinici: veselí a temperamentní lidé, vyzařují neotřesitelný optimismus, bezstarostní
Cholerici: mají sklony k citovým výbuchům, rychle se rozčílí i bezdůvodně, náruživí
Flegmatici: lze je jen těžko vyvést z duševní rovnováhy, neztrácí nervy, dobromyslní
Melancholici: citliví, choulostiví, sklon k setrvalé zádumčivosti, milují záhady
Od hlavy k patě?
Pouhým jedním pohledem oka nepoznáme chuť tělesných šťáv daného člověka v tramvaji. Daleko jednodušeji můžeme nahlédnout do povahy lidí skrz hlavu. Celý náš obličej je taková malá navštívenka. Velkorysost a obrovské nadání pro svůj obor najdete u člověka s úzkým obličejem. Soužití s osobou s širokým obličejem pro vás určitě nebude jednoduché, myslí totiž až moc realisticky a omezuje tak svůj citový život. Naopak pocitu bezpečí, dobroty a věrohodnosti se dočkáte v přítomnosti muže/ženy s kulatým obličejem. Chladné a nepřístupné chování čekejte společně s vysokými nároky na vás kladenými od lidí s ostře řezaným obličejem. I vrásky na čele nám mohou o charakteru hodně sdělit. Každý vytuší, že lidé bez vrásek vedli doposud šťastný život. Komu horní část hlavy brázdí vodorovné vrásky, ten bere sebe i své okolí dost vážně. Maximálně soustředit se a vyvíjet neustálé duchovní úsilí dokáží lidé se svislými vráskami.
Barva očí
??..šedé oko-chytré oko, na šibalství ukazují oči hnědé, modré oko značí věrnost avšak oko černé až jiskrné, je stále jako oko Boží temné?? Friedrich von Bodenstedt
Ona známá fráze ?číst někomu z očí? má určitě své opodstatnění. Mnoho soudních psychologů dokáže podle rychlých pohybů očí vyslýchaných usoudit, zda dotyčný mluví pravdu či ne.
Tato mechanická činnost očí úzce souvisí právě s tím, kterou část mozku zrovna v té chvíli používáme. Obecně řečeno, když se člověk dívá vlevo, jeho odpověď vychází již z jednou prožitých situací a mluví pravdu, zatímco pohled doprava ukazuje na vymýšlení si. Tak to platí u většiny praváků. My se ale podrobněji budeme zabývat barvou orgánu zraku.
Hnědé: lidé s tímto znakem jsou většinou introvertní a mají intenzivní citový život.
Modré: velkorysí a vstřícní ve styku s druhými také trpěliví, dobromyslná povaha
Šedé: prozrazují lidi s nevelkým množstvím přátel, chovají se spíše s odstupem a bez soucitu
Zelené: dovedou se pro něco snadno nadchnout, občas kolísaví, mají vášnivou povahu
Černé: černoocí lidé jsou považování za hašteřivé, nesmírně tvrdohlavé, energické
Podle nosa?
Soudím, že naši předkové měli typologii člověka v malíčku. Z čeho tak usuzuji? No, právě z té spousty různých rčení, přísloví, úsloví a tolika zaběhnutých frází. ?Podle nosa poznáš kosa!?
?Je mu to vidět na nose..? atd. Je pravda, že právě nos je nejvhodnějším objektem k hledání charakteru člověka. Díky přirozenému reflexu mrkání se barva očí mnohdy těžko zjišťuje. A ohledně výšky a tloušťky je to sporné, jelikož každý má na stupnici ?hubenost? a ?obezita? jiné měřítko. Lidé s tenkým špičatým nosem se velmi často předvádějí a jsou přesvědčeni o správnosti svých plánů a činů. Naproti tomu lidé s tlustším nosem jsou smyslně založení a tolerantní k druhým. Dlouhý nos ukazuje na člověka samostatného a rozvážného. A známá podoba ?pršáček? značí chytrost a zdravý rozum.
Když hovoří obočí
Barva brv cestujících v tramvaji se také velmi dobře pozoruje. Tedy pokud zrovna není období zimy a nezakrývá je teplá čepice či šál. Podle světlých brv okamžitě poznáte typ ryze intelektuální. Tmavé obočí patří pak především temperamentním, vášnivým lidem, kteří intenzivně prožívají každý okamžik. Ctižádostivý člověk, který se velmi často dere do popředí bude mít nad očima úzký proužek ryšavých chloupků.
Kuřáci
Ne, nebudeme zde diskutovat o kladech a záporech tohoto každodenního jevu, mohlo by to u mnoha lidí vyvolat nejrůznější spory. Ráda bych vás jenom seznámila s několika postřehy, kterých si u člověka kuřáka můžete všimnout. Dnes už málokdy potkáte někoho, kdo si cigaretu zapaluje sirkami. Ale pokud budete mít to štěstí, mějte v tomto případě oči na šťopkách! Lidé, kteří škrtají sirkou od sebe, bývají zpravidla extroverti. Stojí oběma nohama pevně na zemi. Opačné škrtání zápalkou je charakteristické pro introverty, kteří moc nevnímají, co se děje okolo nich.
Úplně na konec jsem si nechala jedno starořecké přísloví, které, myslím, mluví za vše:
? Jak se člověk chová a co dělá, dá se vyčíst dobře z těla??
Eliška Trčková | Publicistika | Peteno: 2347 | Hlas: 10 | slo: 20
Poet znak: 11297 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Robert
Ztra slav Blahoslav |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
