Strnky SCARABEUS ji nejsou funkn. Bhem t vtein budete pesmrovn na domovsk server Poeta.cz


Zpt na hlavn strnku
Chtli byste publikovat svou tvorbu nebo si pest dla amaterskch autor? Modern literrn server Poeta.cz
lnky
Zprvy
Arena
Interview
Kultura
Lampa
Publicistika

Doporuujeme Grafika na zakzku

Ostatn
VIP
Redakce
Statistiky
Odkazy
Scarabeus ke staen
Seznam autor

Doporuujeme Poeta - modern literrn server

Kontakt
mongi@centrum.cz
scarabeus@poeta.cz
CHAT MP (nick Mon-gi)
ICQ: 108078007

Vyhledvn

Doporuujeme MjCitt - Citty (i tch mn) slavnch

Zajímavost v okolí

Je sobota dopoledne, venku krásně, a vám se už nechce sedět doma. Můžete si zajít do centra, ale nějak to do něj netáhne. Chtělo by to někam si vyjet. Rodiče rychle přemluvíte, protože ti už dlouho nikde nebyli a cesta k příjemnému rodinnému dni je otevřena. No, jenže kam si zajet? Vytahujete autoatlas a bloudíte prstem po barevných stránkách tak, jak to dělají vojenští důstojníci, když plánují obchvat nepřátelských pozic, ale neví odkud. Máte chuť vyrazit si pod hory, někam, kde je krásně a zároveň trochu zvláštně. Ukazováčkem překonáváte Ostravu, točíte s ním nad Paskovem a po chvíli jdete dál. Projíždíte Frýdkem Místkem, u Příboru odbočujete a za chvíli se už jako obyčejně ocitáte nad Štramberskou trúbou. Avšak zkuste se vrátit k Frýdku, k městu proslavenému železárnami a textilním závodem.

V minulosti vznikly u brodu přes řeku Ostravici dvě tržní osady ? moravský Místek (poprvé připomínán v roce 1267) a o sto let mladší Frýdek s převahou Němců. Na textilní tradici navázalo v předminulém století několik židovských rodin založením spřádacích továren. Ke srůstu obou měst dochází dva roky před koncem poslední světové války.
Historické jádro ?Bezručova města? teď prochází omlazovacími operacemi, které by si nezadaly s technikou pana Šmuclera. Fasády domů se omlazují, ovšem jejich hodnota pořád zůstává taková, jaká byla při položení posledního původního koberce do ložnice. Výčet městských zajímavostí by mohl být nesporně větší, ale pro nás je teď hlavní důvod víkendového výletu zámek a jeho nejbližší okolí.
Předchůdcem současného sídla Muzea Beskyd byl gotický zeměpanský hrad, postavený ve čtrnáctém století. Jeho zdi pak svou majestátností střežily obchodní cestu. Později tvrz prochází barokními úpravami, avšak i toto sídlo, jako velká většina podobných stavení, postihl katastrofální požár, ze kterého se majitelé a střecha vzpamatovávali dvacet dlouhých zim. Posledními šlechtickými majiteli se stali Habsburkové (1797). Ovšem v té době už zámek ztratil svou funkci a sloužil převážně hospodářským účelům. Po bouřlivém a naděje plném říjnu roku 1918 byl zestátněn a svému dnešnímu účelu slouží a vyhovuje již přes čtyřicet let.
V zámku neexistují klasické prohlídky tak, jak je můžeme znát z ostatních podobných zařízení. Ovšem tuto typickou funkci historických sídel hrdě nahrazují stálé expozice (?Beskydy, příroda a lidé?, ?). Hrdost ovšem není všechno a ve zdejších prostorách to platí dvojnásob. Vedle trvalých výstav se v zámku konají i krátkodobé, které jsou většinou zajímavější než příklady hospodaření bačů na salaších. Nemusíte se bát, protože těch krátkých exhibic je přes rok nespočet a většinou se překrývají.
K areálu patří také i neodmyslitelná věčně zelená zahrada. Velikost není vše a rozlohu nám nahrazují krásné pohledy z asfaltové terasy ? Beskydy, Ostravice, krytý bazén a k tomu všemu nám pod nohama může zatroubit místo oborových jelenů vlak.
Před masivní dřevěnou branou bývalého habsburského sídla se rozprostírá malebné Zámecké náměstí. Když na rynek přijedeme o Vánocích nebo Velikonocích, nesmí nás překvapit nedostatek parkovacích míst. To nám místní řemeslníci předvádějí svá umění. Podobný problém čeká na motorizované rodiny v červnu, kdy se zde koná Mezinárodní folklorní festival, a také koncem srpna jsme vtáhnuti do historie města zprostředkované umělci. Výhodu mají ti, kteří zvolili jako příjezdovou cestu koleje. Od nádraží je to sice delší trasa, ovšem příjemným prostředím.
Vždy v celou hodinu obracíme své zraky nejprve na zámeckou věž, kde zvonkohra ?zpívá? známou písničku. O Vánocích to byla například koleda Narodil se Kristus pán.
Po dlaždičkách mohou naše podrážky projít skrz celé náměstí, kolem kašny, měšťanských domů a pak už pomalu směřujeme do našich příbytků. Frýdek je zajímavý, pěkný, ovšem Štramberk a Hukvaldy mají taky něco do sebe. Sobota je pomalu ?v čudu? a historické dvouměstí za námi pomalu taky.

Ondřej Stratilík | Publicistika | Peteno: 1968 | Hlas: -17 | slo: 20
Poet znak: 4413 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>

Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3

Komente
Pidat koment:
 Autor:
E-mail:


Koment ke lnku:

Svtky
Svtek m Vladimr
Ztra slav Jana

Doporuujeme Tiskovky.info - zprvy z prvn ruky

Nejoblbenj autoi
1. Michaela Mourečková (350)
2. Kateřina Vojtasíková (293)
3. Jakub Vantuch (276)
4. Eva Jaburková (273)
5. Eliška Trčková (198)

Doporuujeme ShopRyb.cz - rybsk poteby

Nejoblbenj lnky
1. Nobelova cena za literaturu 2003: John Maxwell Coetzee (342)
2. Dluh za projekt - Internet do škol (160)
3. Western Camp 2003 (154)
4. Ohlasy z Bazalů (134)
5. Přijímací zkoušky v Brně (126)


Optimalizovno pro rozlien 800x600 a IE 4.0 a vy, NN 4.0 a vy
WEB 2002-2005 David Havlek (Mon-gi), GRAFIKA 2002-2004 David Havlek (Mon-gi) & Deries, Verze strnek: 1.1
Nahoru