Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Alternativa pro masy
29 kinosálů v České republice (z toho dvanáct v Praze, sedm v Brně, osm v Ostravě a dva v Liberci) a 13 kinosálů na Slovensku, čtyři tuzemská města, osm sídel u východních sousedů. Tolik krátký výtah faktů o vpravdě zvláštním a hledaném festivalu Febiofest.
Letos se rozběhl již jubilejní desátý ročník přehlídky pod taktovkou režiséra, producenta a organizátora Fera Feniče. Ze vskutku komorní záležitosti se mu podařilo dostat maximum, a to vůbec ne za cenu snížení jakosti. Od roku 1993 (o rok později se přehlídka nekonala) se toho změnilo skutečně hodně a z původního promítání pro kamarády a rodinu se stal gigantický festival pro naše kamarády a rodiny. Kvantita se precizně překrývá s kvalitou a naopak. Uváděné filmy jsou vybírány přesnou rukou a přísným okem programového ředitele Petra Sládečka (viz rámeček Rozhovor s programovým ředitelem), jenž v křesle ?výběrčího? vystřídal Terezu Brdečkovou. Ta se letos stala hlavním dramaturgem.
Mezi velkou změnu patří také to, že Ostrava se poprvé ve své historii stala plnohodnotným festivalovým městem. Přehlídka zde již byla sice v minulosti uváděna, ale ne v takovém rozsahu jako letos ? po předešlých jednosálových projekcích se množství promítacích pláten zvýšilo osmkrát. To ve své podstatě můžeme brát jako vznik nového festivalu. Po Praze a Brnu se tak hlavní město Moravskoslezského kraje ocitlo na kulturních výšinách, na které se vždy mohlo dívat jen zespoda a čekat, jestli pro něj někdy přijdou, nebo zda musí čekat ?v propasti? další rok a doufat. Ovšem noví zastupitelé se řídili úslovím ?líná huba holé neštěstí? a o Febiofest se zasadili aktivně. To pořadatelé velmi vítají, jak sám uvádí pan Fenič v mírné narážce na metropoli Brno: ?Laxní přístup měst se nám nelíbí, město musí zájem projevit.? Naše radnice musela být aktivní asi velmi, poněvadž výsledků dosáhla nevídaných. Samozřejmě nejde úspěch vidět jen ve ?zručnosti? radních, ale také v přístupu dalších partnerů. Vše se podařilo a my jsme mohli v pohodlných sedadlech a se sluchátky v uších sledovat filmy celosvětové produkce. V kapsách nás, ?náročných diváků? se kroutila vstupenka za přijatelnou cenu 69 Kč. Z osmi sálů bylo umožněno vybrat si podle vkusu. Každá promítací hala byla tematicky specifikována ? videosál, kino východní a střední Evropy, latinskoamerické kino, severské kino, kino Evropské unie, kino gay and lesbian, kino světových novinek a asijsko ? rumunské kino. Náklonnost Febiofestu ke vstupu naší země do EU je zřejmá a kino Evropské unie to jen potvrzuje. Se začátkem festivalu vlastně započala i bohatě sponzorovaná mediální kampaň k unii. Takové investice však Špidlův kabinet nemusí vůbec litovat a nezbývá mu, než se zaujetím sledovat, jak filmy z Francie, Rakouska, Finska, ? uvádějí Čechy do stavu eurooptimismu.
Zahájení festivalu proběhlo v Praze ve čtvrtek 23. ledna za účasti režiséra Toma Tykwera (proslaveného filmem ?Lola běží o život?, pozn. red.). Ten uvedl svou novinku ?Nebe?. Není bez zajímavosti, že stejný kotouč se roztočil i na zahájení světově proslulého ?Berlinale?. Naopak slavnostní ukončení je pod taktovkou Poláka Romana Polanského. Ten za svůj počin ?Pianista? (odehrává se v židovském prostředí koncentračního tábora) získal hlavní cenu v Cannes - cenu amerických kritiků za nejlepší film roku 2002. Diváci zaplatili za Pianistu sice trochu více, ovšem udělali dobrý skutek. Výtěžek ze vstupného je totiž věnován pražskému Židovskému muzeu. To bylo v srpnu poškozeno katastrofálními povodněmi a ze stěn synagógy byla smyta jména Židů, kteří zemřeli ve vyhlazovacích táborech třetí říše.
Po zatažení látkové opony bylo vše jasné. První část skončila, v Praze bylo k vidění denně 55 představení a teď ty hody čekají na Moraváky, Liberečáky a Slováky.
Součástí festivalu je předávání cen kritiků ?Kristián?. Jde o prestižní audiovizuální trofej, obdobu amerických Zlatých glóbů, udělovanou od roku 1994 na základě hlasování českých kritiků, teoretiků a zahraničních novinářů, akreditovaných v naší republice za nejlepší český animovaný, dokumentární a hraný film uplynulého roku. Mezi laureáty patří mj. Jan Švankmajer (filmy ?Lekce Faust?, ?Otesánek?), Jan Svěrák za oscarového Kolju, Aurel Klimt, Jan Hřebejk za válečný příběh ?Musíme si pomáhat?. Vedle filmového existuje taky čestný Kristián, jenž je udílený za přínos pro světovou kinematografii.
Za zahajovací film v Brně a Ostravě byl zvolen ?dokument? Ivana Vojnára ?Lesní chodci?. Vedle premiér novinek si každý mohl pochutnat na unikátních snímcích z historie průmyslu ?pohybujících se obrázků? a nejpozoruhodnějších dílech desítek národních produkcí. Prim v tomto hraje Národní filmový archiv v Belgii, jenž svou sbírkou připomíná egyptskou Národní knihovnu v Alexandrii za doby největší slávy.
Festival měl širokou podporu i v médiích ? na celostátním rádiu i v televizi. ?Echo Febiofestu? uváděla Bára Štěpánová. Ovšem sám si kladu otázku, proč zrovna ta ?exčtveračka?? Snad jí ladí barva vlasů se zabarvením oficiálních plakátů slavnosti nebo je prostě jen sympatická. Mezi další zajímavosti patří i samotná tvář přehlídky. Animovanou znělku již potřetí stvořila v ateliérech pražské FAMU studentka Denisa Grimmová. Kreslený sonet jistě zaujal nejednoho občana a diváka. Nápad se krásně skloubil s barvami a vznikla znovu nová tvář. Není to sice trojice mužů s kytarou, ovšem kreslený úvodník jako by předznamenával vzkříšení české animované tvorby, která prožívala svou klinickou smrt, ovšem vloni, polita živou vodou, na nás zaútočila.
Počet všech filmových představení v Česku byl 838, a to vše v rámci rozpočtu 14, 5 milionů korun. A na závěr férová slova Fera Feniče: ?Najednou ta akce nabobtnala, až jsem se toho sám lekl?.
Ondřej Stratilík | Publicistika | Peteno: 2010 | Hlas: 106 | slo: 20
Poet znak: 6358 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Patricie
Ztra slav Radomr |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
