Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Fero Fenič o Febiofestu
Rozhovor s Fero Feničem.
Když jste v roce 1993 s panem Melounkem zakládal festival, očekával jste, že z těch dvou tehdejších kinosálů vznikne taková gigantická akce?
No, já už jsem to říkal mnohokrát. V životě by mě to nenapadlo a dokonce, kdyby mě to bylo napadlo, možná bych to ani neorganizoval (smích). Já jsem k mnoha věcem dospěl tak, že jsem neznal, jak se budou dál vyvíjet. Často jsem vyslovil myšlenku, o které jsem netušil, že si začne žít svůj vlastní život a takhle mě zahltí ? to je případ Febiofestu. Takže jsem skutečně nic takového netušil a pravděpodobně bych podobnou akci už nikdy na sebe neušil, protože stále beru za základ své činnosti tvorbu v mém studiu. Ale to se v životě stává, že vás přeroste myšlenka nebo vaše dítě nebo cokoliv jiného. V posledních dvou letech jsem se už s tím začal smiřovat, protože vidím ten zájem diváků. A to mě vždycky velmi potěší, proto se snažím akci připravovat tak, abych se za ni nemusel stydět.
Takže z té kolosálnosti jste měl obavy?
Postupně, jak ta akce začala narůstat, trošku jsem se jí začal bát, protože ona začala růst sama od sebe. Poté kina zaplavovaly davy diváků a my jsme chtěli ten zájem v dalším ročníku pokrýt, proto jsme nabrali další a další kina. Najednou ta akce nabobtnala, až jsem se toho sám lekl, když jsem si uvědomil, že jsem zašel moc daleko. Ovšem ta cesta zpátky nebyla. V posledních dvou letech jsme se zastavili na takovém bodě, kdy už chceme, abychom tu akci zkvalitňovali a ne rozšiřovali. Tzn. zkvalitnění programu, technického zázemí.
Vstupné z filmu Pianista je věnováno na Židovské muzeum v Praze. Je to ojedinělý případ?
To je jediné představení spojené s charitou. Ten film se odehrává v koncentračním táboře a je o obětech války, a protože v Praze v čas povodní byla zničena právě synagoga, ve které byla na zdech napsána jména všech českých obětí ve vyhlazovacích táborech, zdálo se nám velmi příhodné spojit tento film s takovouto charitativní akcí.
Ulehčuje Vám situaci to, že filmy se promítají vesměs v sálech multikin?
Samozřejmě. Od začátku říkám, že vítám existenci multiplexů, protože pro filmaře je největší zadostiučinění to, když je jeho práce promítána v dobrém prostředí za skvělých technických podmínek. To je přirozené. Multiplexy nabídly novou kvalitu ve vnímání filmového umění. Je to vidět na tom, že v Čechách se, díky multiplexům, znovu zvýšila návštěvnost kin. Ta ve své době značně upadala, což bylo odrazem smutného stavu běžných kin. Takže i pro Febiofest je velmi přínosné, když můžeme svůj program uvádět v prostředí, kde máme maximální technické zázemí, protože takový festival v takovém rozsahu a s těmi nároky, které my na něj budeme klást ? tlumočení, ?- bychom jinde nemohli udělat. Tedy multiplex v Ostravě nám umožnil rozšíření této akce.
Součástí festivalu je také předávání ceny Kristián (její podobu navrhl Olbram Zoubek, pozn. red.). Mohl byste nám ji trochu přiblížit?
V době, kdy vznikl Kristián, už začal Febiofest ?růst?. Uvědomili jsme si, že možná je to příhodná situace pro to, abychom upozornili na zajímavé české snímky, protože v té době neexistovala žádná cena, která by byla udělována např. animovanému nebo dokumentárnímu filmu ? v této kategorii Český lev ceny neuděluje, přičemž animace patří k tradiční české tvorbě a bylo v ní dosaženo mnoho úspěchů i v minulosti. V oblasti dokumentu tady vzniká nejširší nabídka, vlastně největší konkurence. Proto jsme po vzoru amerických Zlatých glóbů, které udělují před Oscarem američtí kritici, taky vyzvali české kritiky, aby udělili svoji cenu, a tak sto českých kritiků každoročně hlasuje v kategoriích animovaného, dokumentárního a hraného filmu. Dá se říci, že každý rok ta cena kritiky jasně předznamenává udělování cen v oblasti české tvorby na jiných soutěžích, protože čeští kritici jsou dostatečně reprezentativním vzorkem, který dobře odráží stav kinematografie. Takže naše cena je vždy první, kterou startují jiné ceny (Český lev, ?).
Letos je součástí filmové přehlídky hudební festival ?
Ano, letos se nám povedla v Praze taková zajímavá věc. Podařilo se nám získat i zbylé prostory Slovanského domu, kde probíhá festival. Tamější velký společenský sál jsme zasvětili festivalovému klubu. Diváci zde mohou čekat na další filmy a aby to čekání bylo zajímavé, tak nás napadlo uspořádat hudební program a vzhledem k tomu, že Febiofest je přehlídka národů, zvolili jsme world a ethno music ? kapely od Mexika, Kuby, přes Sýrii až po africké skupiny.
Čili kapely byly vybírány v určité symbióze s filmy?
Samozřejmě jsme hudební program sestavili tak, aby odrážel filmovou dramaturgii. Velká přehlídka filmů Kuby je ?podpořena? kubánskou kapelou, atd. Zároveň však hudba dotváří, doplňuje a dokresluje filmové projekce.
Pravidlem vaší přehlídky je to, že předvedete minimálně jednu českou premiéru. Která to byla letos?
V tomto roce to byl film Ivana Vojnára Lesní Chodci. S Chodci zahajujeme festival i v Ostravě, samozřejmě za účastí režiséra, hlavního představitele Jiřího Schmitzera a dalších.
Filmy chcete českému divákovi ukázat ucelený pohled na zemi původu nebo její folklór?
Těmi filmy, které přivážíme, chceme diváky oslovit hlavně jako lidi. Tzn. zeptat se jejich srdce a mozků. Přinášíme skvělé filmy, které většinou vypovídají o našem světě, a já si myslím, že to lidi může zajímat, protože jsme jeho součástí.
A vy sám festival navštěvujete?
Já mám filmy velmi rád, rád chodím do kina a na Febiofest se vždy těším, byť toho vidím méně než kterýkoli jiný divák, protože se do kina většinou dostanu buď pozdě večer, nebo v noci na ta pozdní představení. Ten den vždy zaplní jiné povinnosti, ať už se zahraničními hosty, tak s různými akcemi, které festival doprovázejí, počínaje tiskovými konferencemi a konče semináři. K tomu přibývají problémy, které musíme denně řešit, poněvadž přísun 404 snímků z padesáti zemí světa, určitě pochopíte, přirozeně provází mnoho problémů, takže se musí aktuálně řešit. Skutečně si ten čas najdu až večer a vidím maximálně jeden dva filmy, pokud se mi to vůbec podaří.
Uvažoval jste někdy, že pořady, které produkujete (Gen, Genus, Cestománie, ?) byste spojil do většího celku a uvedl je v rámci festivalu?
Pořady mého studia (Febio, pozn. red.) uvádíme na Febiofestu na Slovensku, protože Slováci nemají šanci sledovat Českou televizi, proto například v Bratislavě uvádíme průřez naší tvorbou ? spojujeme do cyklů pořady z posledního roku. Ze začátku jsme to dělali v Česku, ovšem pak jsme uznali, že to není potřebné, protože českému divákovi jsme přístupni každý týden na obrazovkách. O návratu k tomuto spojení v Čechách zatím neuvažujeme, ale na Slovensku je to tradiční sekce a hodně úspěšná.
Ondřej Stratilík | Publicistika | Peteno: 1998 | Hlas: -26 | slo: 20
Poet znak: 7597 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Jaroslava
Ztra slav Patricie |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
