Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Budoucnost studentů v jednom pavilonu
?Ježíši, ten vlak je narvanej. Kam si půjdeme sednout? Tady nemůžeme, to je místenkové, počkej, tu je to volné. Podej mi ten batoh. Hodím ti ho nad sedadlo. Zavolej třídní, že máme místa.? Tak nějak to vypadalo ve většině ranních rychlíků do Brna v období výstavy Gaudeamus.
Letos to už bylo po deváté, co se na velké území funkcionalisticky laděného areálu výstaviště shromáždily tisícovky studentů ze všech koutů, okrajů a středů naší republiky, ale také ze zahraničí. V tomto případě hráli prim Slováci.
Přehlídka pomaturitních studií se konala 22. až 25. října.
Už tramvaje od Hlavního nádraží jezdily přeplněny nadšenými a cílevědomými studenty, pro které jsou akce podobného druhu vodítkem pro další vzdělání a v mnoha případech také uplatnění.
?Šalina? přijíždí k Výstavišti. Mám štěstí. Nastupoval jsem mezi posledními, a tudíž jsem na chodníku mezi prvními. V davu vyhledávám kamarády a směřujeme k okénku u vchodu pro vstupenky. No, slovo vstupenky není to nejvhodnější. Místo nich slouží oficiální brožurka veletrhu se seznamem vysokých a vyšších škol.
Naše kroky nás vedou až do nově vyhlížejícího pavilonu G 2, kde se vše podstatné odehrává. Pavilon je rozdělen na dvě velké části. Tu první tvoří ?přednáškový sál?. Zde se střídají jednotlivé školy, ale taky v těchto místech referují odborníci o problematice školství a všeho ostatního, co s oborem vzdělávání souvisí. V určitých časových intervalech se losují šťastní výherci triček, kšiltovek, ?
Druhá část je složena z mnoha stánků českých a zahraničních škol. Zde se nedá ani hýbat! U každého kiosku je mnoho lidí, když se chcete náhodou na něco zeptat, tak musíte počkat minimálně pět minut, když chcete získat nějaké informace, zástupci škol se odvolávají na internetové adresy ústavů nebo si můžete zakoupit brožurky se základními údaji. To je docela paradoxní. Ač veletrh pro studenty, skoro nic nebylo možno obstarat si zdarma.
Pomalu obcházíme (jinak to snad ani nelze) jednotlivé vysoké školy. Je poledne, avšak studentů neubývá. Po kratším rozhodování se shodujeme, že vše důležité jsme už prošli, a tak si teď zajdeme do centra. V tramvaji máme pocit, že všichni ostatní nám čtou myšlenky. Vozy jsou naplněny více než ráno. No, co. Pro tu chvilku a několik zastávek to vydržíme. Po těch několika zastaveních přichází náš okamžik. Přesněji (bohužel), je to i chvíle ostatních spolucestujících, protože všichni vystupují s námi. Přicházíme k náměstí Svobody. Hledáme místečko, kam bychom si mohli zajít na oběd, a nacházíme jedno takové pěkné v blízkosti brněnské radnice. Procházíme pod Drakem a za chvíli už sedíme nad jídelním lístkem. Po jídle si ještě procházíme Brno. Jdeme přes Petrov, pak na Špilberk, z hradního kopce sestupujeme dolů a dále směřujeme kolem sídla ombudsmana na náměstí, kde jsme dnešní okruh začínali.
Teď už je značně prořídlé, ale na jednom místečku u velkého stanu je lidí habaděj. Poznávám hlas Cyrila Svobody. Aha, i Brno letos volí zástupce do třetiny míst horní komory Parlamentu České republiky. Předseda lidovců zde nabádá občany, aby volili jeho chráněnce. Jedině on je ten pravý! A zatím kousek na západ se další adept, který později jako jediný vyhrál první kolo voleb do Senátu, prochází po kravíně a navštěvuje zaměstnankyně potravinářských závodů a jejich muže v restauracích na rynku. Předvolební agitace postihla i jižní Moravu!
Ovšem my už slyšíme hlasy sympatického křesťana jen za zády a pomalu se blížíme k nádražní budově.
Náš vlak pomalu vyjíždí z Hlavního nádraží a my sledujeme dominanty Brna ze zamlženého okna. Mnoho dalších studentů se rozhodlo jet s námi. Vagóny jsou plné až k prasknutí, výjimkou nejsou maturanti sedící na chodbičce 2. vozové třídy, nohy mají skrčené do podoby tureckého sedu, hlavou se opírají o skleněné výplně stěn oddělujících kupé a jejich teritorium. Jak se vlak postupně vyprazdňuje, tak se stává prostupnějším, až v Ostravě jsou jedinou stopou po středoškolácích obrysy hlav na sklech. Tady seděl někdo dlouhovlasý, jé, tady tento měl kudrnaté vlasy, počkej, ten byl dokonce na ježka! Když vystupuji, procházím jakýmsi panoptikem siluet lidských hlav bez těl. Komu asi patřily?
Dá se veletrh nějak krátkým způsobem shrnout? Snad jen můžeme doufat, že příští rok se počet vystavujících škol zvětší, výstavní plocha bude rozsáhlejší a vlaky budou delší.
Ondřej Stratilík | Publicistika | Peteno: 2093 | Hlas: -43 | slo: 18
Poet znak: 4879 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Iveta
Ztra slav Medard |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
