Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Taiči
Taiči, Tchaj-ti, nebo také Tchaj-ti-čchüan je jedno z mnoha čínských bojových umění a jeden z hlavních směrů kung-fu. Za několik let vývoje se stalo důležitým samostatným sebeobranným systémem, který neustále nabývá na významu a oblíbenosti v dnešní společnosti.
Taiči patří mezi vnitřní styly čchi-kungu, což je cvičební systém, který pomáhá uvnitř těla vytvářet tok čchi. V téhle chvíli by asi nebylo na škodu vysvětlit si, co je to čchi. Pojem čchi se dá do češtiny přeložit jako vnitřní vitální síla nebo energie, která prostupuje celým tělem. Získáváme ji při narození a postupem času nám ubývá. Energie se shromažďuje v
dantianu- bod tři prsty pod pupíkem- a do těla je rozváděna po drahách- meriidanech. Čchi nemá určitý tvar ani barvu, ale její přítomnost můžeme vnímat jako chvění, brnění, mírný tlak v končetinách, teplo atd. Čchi-kung tedy čchi usměrňuje a pomáhá je rozšiřovat po těle. Vnitřní bojové styly potom pracují s vnitřní silou a plně ji využívají v boji, proto taiči nevyžaduje náročný fyzický trénink. Na rozdíl od vnějších bojových stylů, které užívají hrubé síly, u taiči dochází k naprostému uvolnění mysli.
Historie
Původ taiči zastiňují nejrůznější legendy. Přestože autorství bývá přisuzováno různým lidem, nejčastěji se mluví o Čang San- fengovi, který žil ve 12. století. Byl to taoistický mnich, poustevník žijící v horách Wu-tang. Existuje mnoho příběhů, jež nám vyprávějí o způsobech vytvoření taiči. Jedny teorie říkají, že poustevník převzal umění od jiného mistra, jiná vypráví o souboji straky s hadem, kdy San-feng spojením stračiných výpadků a hadova kroužení došel k rovnováze a vytvořil taiči. Jiná teorie je, že byly spojeny čtyři samostatné bojové styly, ze kterých taiči vzniklo. Jisté je jen to, že o Čang San-fengovi neexistují téměř žádná historická fakta, která by ho spojovala se vznikem taiči.
Jiná verze vypráví o mistru Wang Cung-jueovi, cestovateli, který se tak dlouho chvástal svými znalostmi bojových umění, až dostal možnost předvést se v jedné vesnici. Jeho styl boje byl natolik neobvyklý, že Čchemova rodina jej poprosila, aby je tomuto umění učil. Pak toto umění šířila dál. Tato teorie o Čchemově rodu má největší podporu u odborníků a je nejoblíbenější v jihovýchodní Asii.
Styly
V průběhu vývoje vzniklo hned několik druhů taiči, které se dělí ještě do jiných variant. Těmi dnes nejuznávanějšími jsou Čchen, Jang, Wu a Sun.
Z tradičního stylu Čchen se vyvinula většina ostatních. Za zakladatele je považován Čchen Wang-tching. Ten kombinoval hluboké dýchání, duševní koncentraci a cvičení čchi-kungu. Styl čchen působí bojovně a jeho pohyby kolísají mezi jin a jan, měkkou a tvrdou stranou. O zachování a rozvoj stylu čchen se postarala škola Čchenovy rodiny.
Zakladatelem stylu jang byl Jang Lu-čchan. Ten prý špehoval Čchenovu rodinu do té doby, než byl díky svému sebevzdělávání, poté co ho nachytali, přijat do jejich školy. Jang Lu-čchan starý styl čchen přetvořil. Teď se jeho styl Jang vyznačuje pomalými a uvolněnými pohyby.
Další styl taiči Wu se dělí na dva. Starý, který vychází z Jang Lu-čchanova a druhý styl, jenž vytvořil Wu Ťien-čchuan. Styl wu je měkký a jeho náplní jsou cvičení ve dvojicích. Tento styl je dnes velmi populární v Hongkongu, Singapuru a Malajsii.
Samotné taiči je tedy velice elegantní a propracované umění. Každý styl má své specifické sestavy pohybů: 24 pohybů, 32 pohybů, 42 pohybů, 37 figur a 13 pohybových struktur aj.
Také je známo Osm pohybů a teorie pěti prvků (země, oheň, voda, kov a dřevo), které se pohybují a vzájemně se ovlivňují ( Voda spálí Oheň, Oheň spálí Dřevo ? ) . Taiči pracuje na principu jin a jang, což jsou protikladné síly (žena-muž, ústup-agrese ?), a je také silně ovlivněna taoismem.
Do cvičení taiči se zapojuje celé tělo, při pohybech jsou využity všechny svaly, šlachy i klouby. Taiči můžeme cvičit samostatně, ve skupinách, ale i ve dvojicích. Zatímco rychlost a síla nemají význam, velmi důležitou roli hraje sled pohybů a jejich provedení. Ve cvičení se rozlišuje 18 stupňů, není tedy divu, že cvičící mají spoustu cvičební látky.
Hlavním rozdílem mezi taiči a jinými bojovými uměními je, že taiči postrádá vzhled klasických bojových umění a jeho hlavním cílem jsou zachování zdraví, sebeobrana a meditace.
Účinky
To, že taiči má velmi příznivé zdravotní účinky, je nesporné. Při cvičení taiči se uklidní srdce, soustředí mysl, odpočinou si nervy a koordinují se všechny tělesné orgány. Léčebné účinky jsou vědecky dokázány, a tak se vám klidně může stát, že vám doktor při onemocnění pohybového ústrojí, páteře, kardiovaskulárních chorob, při vysokém krevním tlaku nebo při artritidě toto cvičení doporučí.
Taiči dnes
Před čtyřiceti lety byste velice těžko hledali v Evropě učitele taiči. Dnes to ovšem není nic složitého. Po kontinentě je mnoho cvičitelů z Ameriky, Číny, Singapuru a Malajsie. Díky tomu není nouze ani v nabídce kurzů. Všichni, ať už starší nebo mladší zájemci, si mají možnost vybrat podle svého gusta mezi nejrůznějšími úrovněmi a podmínkami kurzů. Takže je to jen na Vás, čemu dáte přednost.
Petra Mařáková | Publicistika | Peteno: 6915 | Hlas: 92 | slo: 19
Poet znak: 5828 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Patricie
Ztra slav Radomr |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
