Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
J. P. Muchow & Ecstasy of Saint Theresa - O vkusu českého národa ...
Skupina vznikla na počátku devadesátých let, kdy byla tahounem domácí nezávislé scény. Po vydání EP Pigment a debutové desky Surssurate zamířila kapela na Britské ostrovy, kde v následujících letech jako zatím jediná česká kapela úspěšně vydávala desky a koncertovala. Z původní sestavy pokračoval po krátké odmlce (Colorfactory) pouze Jan P. Muchow (hudba k filmům Šeptej, Samotáři, Sen; remixing Hypnotix, Here, Priessnitz atd., hudba k Shakespearově Komedii plné omylů Národního divadla). V současnosti tvoří skupinu on a zpěvačka a herečka Národního divadla Kateřina Winterová. V roce 2001 vydává EOST remasterovou verzi svých prvních nahrávek 4B4, které se v současnosti dostává pocty, když je jako první album mimo USA vybráno do prestižní kolekce Absolut Album, do níž zatím patří např. klasická hudba od interpretů jako David Bowie, Sex Pistols, Velvet Underground nebo Miles Davis. Po třech letech zavítala skupina i do klubu Boomerang v rámci turné s novým albem Slowthinking. EOST vůbec nehledí na české poměry a pomalu si to namířila někam, čemu se říká světová elita ...
Minulé album In Dust 3 (1999) v Čechách nebylo komerčně vůbec úspěšné, prodalo se asi jen 5000 kusů, na druhé straně se o EOST mluví jako nejvýznamnější české hudební formaci.
M: To jako byste se tenkrát zeptala van Gogha, že neprodává svý obrazy ? neznamená to, že jsou špatný. Jsou dobrý filmy, který se vůbec nedostanou do kin, protože si někdo myslí, že se distribuovat nemají, a nebo když už se nějakej takovej film do distribuce dostane, tak na to lidi nechodí, protože ani neví, že něco takovýho je? To, kolik kusů se prodá, není známka kvality a nebo sebeuspokojení, nebo nesebeuspokojení z toho, že se to prodává, nebo neprodává. Samozřejmě by nás potěšilo, kdyby se to prodávalo v nějaký pro nás netypický míře? Třeba soundtrack Samotářů ? nikdo to nečekal, nehrálo se to v rádiích, ale byl to film, že jo?
O Extázi se ale mluví poměrně hodně, lidi by ji měli znát třeba už jen kvůli Samotářům. A Samotáři, to podle mě nebyl jen kult vtípků, ale taky hudby, která se díky filmu k lidem dostala?
M: Pořád je to ale hudba, která zajímá jen omezený okruh lidí. A tady u nás je mnohem více těch, který to nezajímá. Kdybychom tu desku jako kapela nevyfasovali, tak si ji jdeme koupit! Ale takových lidí jako my je míň než těch, kteří chtějí mít doma Šmouly nebo já nevím ? Děda Mládek, bohužel?
Je to všeobecným vkusem, do kterého Extáze nezapadá, a nebo tím, že se to nehraje v rádiích? V Čechách téměř rádia nehrají hudbu, kterou by mladá generace chtěla slyšet. Může dojít k tomu, že mladá generace odmítne rádia úplně jako médium?
M: Jasně. Tady se lidi po naší desce ptali až po koncertě, ale já jsem měl pocit, že byla přece už v krámech! Když lidi jdou na koncert s tím, že si desku koupí až tam, tak mi to přijde divný, protože bych čekal, že desku už znají, ale chtějí se jen podívat, jak to vypadá naživo ( Jak to vypadá v případě Extáze a jestli to ten Muchow s Winterovou umí na koncertě nechat zaznít fakt tak dobře, jak to zní na desce, pozn. red.) Ale zase je možný, že deska v krámech zase tak moc není, protože to některý krámy neznají. To bohužel v Čechách tak je, že CD jsou hrozně závislý na tom, aby to ti obchodníci na krámy vzali? Ale nám je to fuk, jestli se to prodává, nebo ne. My to nevydáváme z toho důvodu, aby se toho prodalo padesát tisíc, ale proto, že si myslíme, že to má smysl, a máme pocit, že by to mohlo i někoho zajímat.
Stejně Slowthinking nikdo neupře, že je to ohromná hudební událost?
M: No ale vemte si, co se prodává v Čechách za knížky. Šílenosti. Banánový rybičky a takovýhle kraviny? My jsme holt takovej národ.
V souvislosti s názvem vaší nové desky se mluví o trendu pomalosti v kulturním světě vůbec, zmiňoval jste Kunderu a jeho knihu Pomalost (1995)?
M: Ano. Protože mám Kunderu hrozně rád, tak mě zajímá, co píše, ale tenhle román jsem bohužel nečetl, protože to u nás nevychází. Jen ve francouzštině, španělštině?
Co se pro vás změnilo od desky In Dust 3? Záleží vám více na textech?
K: In Dust 3 byla moje první deska v životě, první setkání s tvorbou hudby, rozkoukávání se, hledání asi ne úplně ujasněných věcí, byl to takovej sebranej materiál, že jsem se na tom úplně autorsky nepodílela, nepsala jsem texty.
Využívají v divadle režiséři nějak toho, že zpíváte?
K: Nijak přímo. Je rozdíl stát na pódiu v Romeovi a Julii ? a stát tady. Na pódiu to nejste jakoby vy. Stát tady a zpívat svoje slova a myslet to vážně?
Je pro vás důležitější práce producenta nebo kapela?
M: Důležitější je Extáze, no jasně!
Podle čeho si teď vybíráte kapelu, se kterou budete dělat jako producent? Někde jste řekl, že už nechcete znova pracovat s Annou K.
M: To nebylo konkrétně o Anně K. Použil jsem to jen jako příměr toho, že už se nechci podílet na vyrábění dalšího standardního produktu, kterej jen zhustí stávající množinu šedi. Je to ztráta času a mě už to nenaplňuje. Proti ní osobně nic nemám. Teď si vybírám podle toho, co je to za materiál a taky co je to za lidi. Třeba i kdyby to byly skvělý písničky, ale nedalo by se s nima být tři hodiny v jedný místnosti, tak to dělat nebudu. A naopak ? kdyby to byli skvělí kámoši, ale příšerná hudba?
Jak vy jako producent můžete situaci na české hudební scéně změnit?
M: My se snažíme ? teď jsme vydali desku, o které si myslíme, že by někomu mohla změnit vkus, nebo ? to je blbě řečeno, my nechceme nikomu měnit vkus, ale aspoň rozšířit obzor. Nepochopím, že by si někdo koupil naši desku a Bartošovou. Jsou tyhle lidi a tyhle. Pochopil bych možná, kdyby si někdo koupil nás a Žbirku?
U nás jsou nejvíc vidět lidi, jejichž popularita je uměle vytvořená a nikdo je neposlouchá!
M: To není umělé. Oni vystupujou třeba v televizi a lidi se na to dívají.
Kdyby v televizi nebyli oni, byl by tam někdo jiný a lidi by poslouchali toho, kdo by tam byl místo nich.
M: Ale to je o samotné aktivitě českého národa! Kdyby si lidi nekupovali desky, které se prodávají, tak je nikdo nebude zvát do televizí a nebudou se ty desky natáčet a tak! Je to celé o tom, že to někdo chce. Je to jako s nápoji. Když je zájem o 100% šťávu (bere do rukou papírovou krabici od džusu, do které típá cigarety, pozn. red.), tak se jí vyrábí víc a víc. Když by byl větší zájem o žádná celá nic nic nic pět procentní šťávy, tak vyrábějí takovou šťávu. Když jdete u nás do metra, tak si tam nikdo nečte. Ale když jdete do metra třeba v Londýně, tak si tam čte polovina lidí, ale ne Sun (bulvární deník, pozn. red.) nebo tak, možná některý, ale mají s sebou nějakej paperback, walkmana a zajímají je ty věci. Ale v Čechách je, myslím, lidí, které to zajímá, strašně málo. Je tady spíš strašně moc lidí, kteří to k životu nepotřebují.
Nemáte pak pocit, že jste se narodili špatně, že kdyby jste žili třeba v Anglii, tak byste na tom byli už úplně jinak?
M: Nám to je jakoby fuk, jestli prodáváme 100 tisíc desek. Jasně že by to bylo super, ale neznamená to, že se nám změní vkus nebo pohled na věci, co děláme. Snažíme se o to, abychom byli distribuovaný i v teritoriích, kde by to mohlo lidi zajímat a kde by si to možná koupilo i víc lidí. Víc pro to udělat nemůžeme. Ale že bychom si říkali, že jsme se měli narodit v zemi o X tisíc km dál, z toho problém nemáme.
K: Člověk si to samozřejmě uvědomuje, ale já se kvůli tomu nebudu stěhovat, trápit, užírat. Kdybychom byli nějak super ambiciózní, tak bychom se možná odstěhovali někam do Německa a zkusili bychom něco tam. Nemyslím si ale, že je to úplná cesta. Člověk doufá, že když udělá něco tady, tak si toho stejně někdo všimne a že možná někoho obrátí?
M: Teď jsem to zjistil! :) My totiž chceme dokázat, že se prosadíme ven tady odtud. Ne jako Jágr a tihle, kteří se mohli stát známými hokejisty, protože tam k nim odjeli.
U nás je to tak často ? že Češi ani neví, co doma vlastně mají?
K: To je bohužel podle mě taková národní povaha. Všechno, co je cizí, je skvělý a co je tady, je divný.
Jaký bude podle vás osud kapel jako jsou November 2nd, Here, Roe-Deer? Zpívají anglicky ? a úžasně, ale v rádiích je nechtějí hrát. Tak absolutní špičky zůstávají utajeny a poslouchá je málo lidí?
M: Záleží to všechno na vlastní aktivitě každýho člověka, aby si to vyhledal sám. V Anglii je sice více lidí, ale pořád je tam více labelů, někdo doma v pokoji, kdo funguje jako label. Třeba fanoušek, který založí internetovej magazín a píše o tom? Tady se lidi tváří: tak mě bavte! Co mají ty kapely ještě udělat? Za svý peníze si třeba natočí desku a snaží se ji distribuovat po krámech, ale vy když nevydáváte u firmy, tak vám to ty krámy nechtějí vzít. Neznají vás. Podle mě je tady nízká aktivita těch, pro koho to je, koho by to mělo zajímat. Je tady málo center. Někoho v Ostravě to zajímá, ale nemá se k tomu jak dostat. Musíte si to hrozně zkoumat, protože je málo pramenů, odkud to zjistit ? že je kapela Roe-Deer, co vůbec hraje a tak? A to je problém ? všichni, včetně nás ? je u nás nižší potřeba toho všeho než třeba v Anglii.
Z těchto důvodů taky vydáváte u vydavatelství Escape?
M: Hleděli jsme i na to, že je nadnárodní a je tam jistá šance, že international department rozhodne, že se to vydá ve vícero teritoriích. Je to mnohem snazší a smysluplnější. Tak, jak jste to říkali vy ? možná jsou teritoria, kde to zajímá lidi víc.
Neuvažujete o tom, že když teď máte vlastní nahrávací studio, tak si založíte vlastní vydavatelství?
M: Mít vlastní vydavatelství je poměrně snadné, ale je složité dostat pak ty desky do krámů, protože tady nefungujou distribuce, které když jim dáte 1500 CD, oni to někam rozvezou. Všechny obchody jsou vázaný na velký distribuce vydavatelství ? rozhoduje obchodník z krámu. Iveta Bartošová ? to znám, to beru. A to, co neznám? Jde dál?
Nenatáčeli jste vaši novou desku jen ve vlastním studiu?
M: Nemáme totiž tolik financí, aby to bylo nějaký supr studio. Je to dobrý studio, abychom tam ty písničky tvořili a natočili, ale už nemáme tak dobrý studio, abychom to tam dokončovali. Takže na míchání jsme přijeli třeba i sem do Ostravy do Citronu? Pro tu muziku je to i dobrý, máte odstup, uslyšíte to na větší bedny?
Umíte psát i české texty?
M: Zkoušeli jsme Neon. To bylo poprvé, co mě napadl text v češtině, mě napadají fakt anglicky. Připadá mi, že bychom šli proti svý přirozenosti. Jsme odkojený na anglicky zpívanejch písničkách.
Hudební kritici vaši hudbu často přirovnávají třeba k Björk.
K: No, mně už to trošku vadí, ale zavařila jsem si to sama. Jsme tady asi jedni z mála, kteří hudbu dělají takhle. Takže je nejjednodušší říct ? jé ? to se podobá nejvíc tomuhle.
M: Monkey Business, to je podobný tři sta dalším kapelám. Když jsme my podobný třeba dvěma třem, je to snazší? Buty, ty zní vyjma zpěvu, toho, že zpívají česky nebo ostravsky, podobně jako milion dalších věcí! Takže už vám to nic neasociuje, protože je to standard. Neposloucháte to jako něco výjimečnýho, co možná občas je něčemu podobný, ale je to kytara, basa, bicí, je to podobný skoro všemu. Když máme pocit, že naše práce je něčemu podobná, tak to stopnem a jdem od toho pryč. Děláme desku z toho důvodu, aby to bylo původní, a proto třeba vůbec nepoužíváme standardní sadu bicích, proto na kytaru hraju jako debil, protože mě nebaví hrát něco pořád dokola.
Říká se, že vůbec neumíte noty.
M: Káťa noty umí, ale já ne, takže noty v komunikaci nepoužíváme. Zazpívej tam céčko? Posloucháme a skládáme ušima a ne mozkem, očima, že je to třetí čtvereček na pátým řádku.
Takže vás vyčlenil standard, standard, to jsou vaše mantinely. Takoví, jací jste, jste díky němu.
M: Když si poslechneme standard, tak ten nás nebaví, takže nám pomáhá. Jsme vždycky vedle.
A spojení Extáze s Ohm Square, nějaký společný projekt?
M: No, jsme kámoši, ale oni jsou teď v takovém stadiu, že moc nefungujou. Ale chtějí udělat desku, tak nevím, jak to dopadne?
Děkujeme za rozhovor, jsme rádi, že tak velcí lidi měli tu chuť se s námi bavit!
M: Ale Katka vůbec není tak vysoká!
Anna Ševčíková | Kultura | Peteno: 2320 | Hlas: -16 | slo: 19
Poet znak: 13807 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Jaroslava
Ztra slav Patricie |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
