Doporuujeme

|
|
Doporuujeme

|
|
Doporuujeme

|
|
|
|
 |
Studený palác
?Může se stát, že bych se tady někdy ocitl v naprosto jiné úloze a situaci, než v jaké tady procházím kontrolou u dveří dnes??
Otázky tohoto typu mě napadaly při exkurzi do útrob Okresního soudu v Ostravě - Porubě. Cožpak o to, budova je to moc pěkná. Dokonce i architektonicky je řešena naprosto originálně, někdy dokonce až přepychově.
Po překonání vstupní kontroly v podobě dvou mužů Justiční stráže (až teď jsem objevil existenci tohoto druhu stráže ? žil jsem v domnění, že úkony v soudních budovách vykonává Vězeňská stráž), kontrole baťohu rentgenovými snímky a rozmluvě se strážníky se ocitám uvnitř.
?Dům zákona? je rozdělen do čtyř naprosto stejných bloků. Jeho půdorys je čtyřúhelníkový s tím, že u každého rohu je velká šachta, na jejímž dně jsou sochy a trochu zeleně. Sochy jsou 4 (v každém rohu jedna) a pokaždé jiné. Vedle funkce estetické má tento prostor funkci i zcela praktickou ? slouží jako větrací zařízení.
V pomyslném středu budovy je na balkóně zavěšeno umělecké dílo. Jde o několik spojených kruhů, které se stáčejí k zemi. Dlouho jsem stál na terase a přemýšlel, co tím chtěl autor říci. Prvních pět minut jsem nepřicházel na nic zvláštního, ale potom mě napadl skrytý význam. Může se jednat o ?kola prohřešků?. Začínají sice vysoko, avšak pak se počínají proplétat, aby pak mohly skončit hodně nízko. Zde jsem si všiml nápadného pootočení poslední části díla. Tento kruh je zavěšen obdobně, jako smyčky pro oběšence.
Kdybychom vedli osu této budovy, tak na spodním konci by to byly právě propletence hříchů a na straně druhé by to byla kupole, jež spojnici středu podlahy a střechy ukončuje. Právě ta kupole je podobná té z Říšského sněmu v Berlíně (viz Scarabeus červen 2002), ovšem z několika malými odlišnostmi. Asi tou největší bude ta, že není vyhlídková a je z umělé hmoty, zatímco v sídelním městě německého prezidenta je ze skla a přístupná.
V půdních prostorách porubského centra státní moci je situována knihovna.
Po prohlédnutí těchto prostor jsem si mohl vybírat pro mě nejzajímavější soudní jednání. V prvním případě šlo o porušování rozhodnutí soudu, kdy bylo otci nařízeno placení výživného ve výši 200 Kč na jedno dítě (děti měl dvě a ty po rozvodu bydlely s matkou). Řízení probíhalo bez tatínka jen za přítomnosti rodičky. Soudkyně vyřkla ortel a vše bylo u konce. Když jsme opouštěli jednací síň, dostavil se předvolaný otec. Vypadal velice zchátrale, bylo však jasné, že za tím nestojí smutek ze ztráty dětí a manželky, ale úplně ?obyčejná? věc v podobě alkoholu.
V druhém jednání (to už bylo na rozdíl od toho prvního trestní) byl obžalován chlapec, jenž se měl dopustit pohlavního zneužívání mladistvé. Toto jsem si přečetl na vývěsce přede dveřmi do síně a nabyl jsem dojmu, že jde o znásilnění. V průběhu samotného jednání jsem byl vyveden z omylu. Poškozená dívka nebyla sice ještě patnáctiletá, ale podle výpovědi členů party (jistě, nemusí to být věrohodný zdroj, obzvláště, když obviněný byl mezi kamarády oblíben) inkriminovaná situace probíhala bez nátlaku a náznaku násilí. S přihlédnutím k tomu, že ještě ne dvacetiletý mládenec byl již vězněn, udělil mu soud jen podmíněný trest. Matka chlapce se zaradovala!
Po tom všem se procházím v budově, kolem mě někdy projde eskorta s muži v želízkách (výjimkou nejsou ani ženy), před vchody do jednotlivých síní vidím lidi čekající na svou chvíli. Každý se chová naprosto jinak a podle toho usuzuji, kdo je tady jako svědek, kdo jako obžalovaný, kdo jako veřejnost, kdo jako kamarád obžalovaného a kdo je v těchto místech pánem.
U jedněch dveří stojí hodně lidí. Co to tam může být? První, co mě napadá, je to, že jde o nějaký dlouho očekávaný verdikt. Pak ale zjišťuji hlavní důvod této ?akumulace? Ostravanů v malém prostoru. Jde o dražbu zabavených věcí. Jsou tady obrazy, kávovary, lednice, nádobí, příbory a dokonce i plochá obrazovka, a to vše za vyvolávací ceny podobné těm, které známe ze starých filmů.
Venku, na čerstvém vzduchu pociťuji úlevu. Jako bych se uvnitř pohyboval s nějakým napětím nebo strachem z něčeho neočekávaného. Že bych neměl čisté svědomí?
Ondřej Stratilík | Publicistika | Peteno: 48671 | Hlas: -8306 | slo: 18 Poet znak: 4623 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn: -3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|  |
|
Svtky
Svtek m Jaroslava
Ztra slav Patricie |
|
Doporuujeme

|
|
Doporuujeme

|
|
|