Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Těžká soda o těžkejch drogách!!! Prostě real!!!
Od 3. října 2003 je součástí repertoáru Divadla Petra Bezruče představení Trainspotting. Právě teď se vám asi vybaví film, který natočil v roce 1995 Danny Boyle podle stejnojmenného románu Irvina Welshe, který se postupem času stal kultovním.
Pravděpodobně hlavní příčinou toho je, že neuznává žádná společenská tabu a zobrazuje krutou pravdu. Nelze říci, jestli je tato skutečnost pro divadelní zpracování spíše negativem nebo naopak, v žádném případě to však divadlu Petra Bezruče, které se rozhodlo uvést hru na svých prknech, úlohu neusnadňuje. Jedná se o dramatizaci díla, které je notoricky známé, a divák přichází do divadla s jistou předpojatostí. Usedá do sedadla a čeká nebo alespoň mlhavě tuší, co se bude na jevišti odehrávat. Proto ho nepřekvapí zhrubělý slovník, ani mnohdy mírně nechutné dialogy postav. Protože tohle prostě k Trainspottingu patří, bez vulgárních výrazů by hra nebyla vůbec autentická, vždyť tohle je realita. Zkuste se někdy zaposlouchat do rozhovoru dnešních teenagerů (do této cílené skupiny ovšem nepočítám ani sebe, ani redakci a doufám, že ani čtenáře časopisu Scarabeus) v tramvaji nebo vyjděte před dům a vyslechněte si hovor puberťáků, sedících na klepáčích?Jejich slovník není o nic lepší, dokonce někdy zjišťujete, že jim ani nerozumíte (mnohdy naštěstí). Nebuďme tedy naivní. V televizním vysílání hrubší výrazy ?vypípnou?, v knihách vytečkují, tak buďme rádi, že alespoň to divadlo si na nic nehraje. Pravda, kdyby se u představení Trainspotting mělo pípat, asi by nás dost bolely uši. Ale není právě tohle pro danou sociální skupinu (feťáci, narkomani, mladí lidé bez zázemí a sociálních jistot, mladí a přece staří vyděděnci naší doby a společnosti) tak charakteristické??? V každém případě vás však varuji, svou babičku vezměte raději do divadla na klasiku než na Trainspotting.
Četla jsem hodně recenzí na toto představení a ani v jedné se autoři nevyhnuli srovnávání dramatizace s filmem nebo knihou. Já tedy srovnávat rozhodně nehodlám. Uvědomme si, že mluvíme o naprosto odlišných druzích umění. Nelze srovnávat nesrovnatelné. Divadlo disponuje odlišnými výrazovými prostředky než film. Docela zkráceně ? film má obrovské technické možnosti, kniha má neomezený prostor pro detailní vykreslení reality. Divadlo je o toto ochuzeno, ale naopak dennodenně fascinuje diváky svými ?jinými kouzly?. Vidíte celý příběh naživo, jako byste byli jeho součástí. Sledujete brilantní výkony herců. Mám pocit, že se ?bezručákům? skvěle povedlo přenést na jeviště atmosféru drogové reality, zachytit onu lehkost nechat se svést, pocity drogového opojení (které symbolizují hrůzně odpudivá plyšová zvířatka), beznaděje, vlastní ubohosti a onu nezměrnou tíhu neschopnosti se vymanit.
Představení režíroval hostující Tomáš Svoboda (režíroval např. v Praze v rámci projektu Bouda představení Hamlet- stroj). Hlavní roli měl původně hrát Richard Krajčo, který se ale z časových důvodů z projektu uvolnil. Nahradil jej nečekaně skvělý Filip Čapka. Jeho strhující herecké umění je téměř slovy nepopsatelné. Nejenže skvěle a hlavně procítěně a přesvědčivě hraje, ale i nádherně zpívá píseň od Lou Reed ? Just a perfect day. A můžete si vybrat. Je píseň vyjádřením touhy po něčem krásném a nedosažitelném v ostrém kontrastu k dění na jevišti, nebo je ironickým výsměchem života feťáků?
Klíčovou postavou inscenace je Mark Renton, v podání Filipa Čapky, který nás provází příběhem. Celé představení se skládá z drobných scének a historek tak, jak je vidí jednotlivé postavy. Historky se jeví jako veselé, ale když se hlouběji zamyslíte nad jednotlivými sděleními, přijdou vám až neskutečně smutná, depresivní a syrově odhalující tragiku i ubohost života hlavních protagonistů. Smějete se a najednou se až leknete. Viz. scéna , kde herec, Jan Plouhar coby Spud, sedí v obrovském porcelánovém hrnečku a s nevinně dětskou a patřičně nešťastnou tváří na vás sype udivená slova o vlastních zvratcích a výkalech, o totální absenci paměti ? A vy se smějete. Smějete?! Jeho monolog byl nádhernou hereckou arií.
Úvodní scéna se odehrává o silvestrovské noci, kterou tráví nesourodá společnost, již spojuje motiv závislosti, sledováním fotbalového zápasu v televizi. Závislí jsou všichni, někteří na drogách, jiní na sexu. Představuje se nám tak společenství ztracených existencí. Mark Renton (Filip Čapka) ? je jakási rámcová postava, život Marka je víceméně smutný a on sám si s ním neumí poradit, i když se o to občas pokouší. Spud (v podání Jana Plouhara) je bizardní, trochu ztřeštěnou postavičkou, která přesně zobrazuje to, jak drogy rozkládají lidskou osobnost. Sick Boy (Roman Harok), kterému jde většinou jenom o sex . Begbie (Michal Čapka nebo Jakub Stich) je jako jediný z celé bandy ?čistý?, ale pronásledují ho neustálé záchvaty agresivity, hned v úvodní scéně chce roztřískat televizi, pohybuje se po jevišti s baseballovou pálkou jako symbolem možného násilí. I takto charakterizovaná postava signalizuje, že je s ní něco v nepořádku. Tommy (Josef Kaluža), sportovec a bohužel životní smolař, který si neuměl uspořádat životní hodnoty, je na počátku hry také čistý, ale nakonec ?do toho? stejně spadne a v závěru je jeho příběh vlastně nejtragičtější a nenásilně předjímá možnost stejného konce ostatních. A jejich holky ? Lizzy (Lucie Žáčková) a Alison (Nikola Birklenová). Co spojuje a tmelí tuto společnost? Závislost, drogy!
Do další scény zasahuje i svět ?těch normálních?. Jedná se o přijímací pohovor, u kterého se Mark a Spud ze všech sil snaží, aby nebyli přijati. /?Musíš se chovat entuziasticky, ale ten pohovor posrat.?/ Následující scéna nám dovoluje nahlédnout do společenského podsvětí, kde jako Hádes vystupuje dealer, Johny Swan - Bílý Lábuťák (Daniel Zaoral), protože jen on rozhoduje, komu dávku dá a komu ne. Nebo jde o bílého laskavého anděla spasitele, nebo Boha, který rozhoduje o našich osudech? Rozhodují samozřejmě peníze. Ze scény dýchá atmosféra slasti po požití vytoužené dávky. /?S fetem nejsou žádná skutečná dilemata, musíš žít, dokud neumřeš!?/
Mark se však snaží se svou závislostí bojovat ? jeho ?odvykačka fetu? probíhá v několika jednáních (příprava, bolest, intermezzo, kolize a katastrofa). V klubu se setkává s Diane (Ivana Stejskalová). Mladičká Diane chodí ještě se školní brašnou na zádech a stále věří, že ?lidé se mohou změnit?. Otázkou je, jestli je tak naivní, nebo má pravdu. Nakolik ale může být naivní ?lolitka?, která vydírá? Groteskní setkání Marka s jejími rodiči jej opět utvrzuje v tom, že tenhle svět je prostě šílený. Po tomto incidentu učiní Mark ?zdravé a demokratické rozhodnutí vrátit se k háčku hned, jak to bude možné!?A nastupuje příběh Tommyho. Jaký je jeho důvod, proč sáhne po droze? Opouští ho Lizzy, ale jemu paradoxně schází jen ten sex. Příčinou tedy není Lizzy, ale jakási nezakotvenost v sociálních a citových vazbách, neschopnost rozeznat skutečné hodnoty, citová otupělost a vyprahlost. V tenhle okamžik si Tommy zničí život, rozhodne se zkusit heroin. /?Háčko je přímá droga, zbaví tě přeludů, s háčkem, když je ti dobře, cejtíš se nesmrtelnej, když je ti blbě, tak aspoň vidíš tu ubohost světa bez nějakejch růžovejch brejlí. Prostě real!!!?/ Tommy ještě naivně tvrdí :?Jedna šleha mi neublíží.? Mark se snaží Tommyho odradit, ale marně?/?Vyser se na to, Tommy, jednou ti to stačí na celej život!!! Jseš jeden z těch nejlepších, to ze mě nemluví drogy ani chlast, to mluvím já!!!? To ale není jediná Markova replika, která varuje před nebezpečím drog.
?Když získám něco, o čem jsem si myslel, že to doopravdy chci ? vzdělání, holku?, tak mi to najednou připadá tak nudné a šedé?ale drogy, ty nemůžeš jen tak opustit, ony ti to totiž nedovolej!? V další z klíčových scén, přichází Alison o dítě. Bláhově si nalhává, že s tím nemá ?herák? nic společného a útěchu nachází zase ve fetu. Ale Sick Boy zůstává od této chvíle ?čistej?.
Když vás však jednou převeze Cháron na své loďce do podsvětí, už není návratu a Hádes má absolutní moc. Bílý Labuťák tentokrát naservíruje Markovi ?kašičku čistou jako padlej sníh? a Mark se předávkuje. Labuťák je naprosto lhostejný, vždyť je to bussines, jde jen a jen o prachy. Pomoci se mu snaží jen rodiče. Někdy za každou cenu a podle jejich vlastních představ. Jakkoliv je pro ně daná skutečnost bolestná, ani oni nevyznívají mezi ostatními postavami jednoznačně. A tak je Mark obklopen lidmi, kteří jsou mu nejbližší, ale cítí se hrozně sám. Nakonec se dostavují následky ? Swany přišel o nohu a Tommy má AIDS, ?virus imunitní nedostatečnosti.? Na drogy může umřít i ?slušňák?!!! Neoddiskutovatelná pravda, kterou v Trainspottingu potvrzuje životní příběh Tommyho. Život není spravedlivý. Tommy umírá a závěrečná scéna je na pohřbu. (Mrazivě mi bylo nejen psychicky, ale i fyzicky. Ti, kteří byli na představení, ví proč.) V závěru je atmosféra nedýchatelná. /?Na týpka v mým věku už jsem těch pohřbů viděl nějak moc? nebo ?Kdyby za každýho mrtvýho blízkýho dávali diplom, už mám doktorát.? / Poslední Spudova replika (Spud má navíc stále bryndáček, což znamená, že v drogách nezměněně jede.) se dala tak trochu čekat. I to poslední je tak řečeno.To svinstvo vymílá i mozek:?Jakej Tommy?? Podtrženo. Konec.
Co se týče hereckého obsazení, představují se nám v Trainspotiingu nové tváře u Bezručů ? již výše zmíněný Filip Čapka a Ivana Stejskalová, kterou jste mimochodem možná zaregistrovali v představení Bernarda (od F.G.Lorcy). V roli Begbieho zde hostují Jakub Stich ze Studia Hořící žirafy v Olomouci, nebo Michal Čapka z Arény, bratr Filipa.
Další výborný herecký výkon předvedl Norbert Lichý, který se představuje v mnoha postavách jako soudce, lékař ? psychiatr atd. Jeden herecký výkon zastiňoval druhý, a tak se bylo na co koukat.
Představení chytře dokreslují výtvarné nápady: zvířátka - veverčička, krysička, morče a králíček a obrovské nádobíčko, dále pak světelné a zvukové efekty a výborně vybraná hudba. Skvělým režijním prvkem je použití mikroportů. Mikroporty sdělení drog vyzdvihnou a dodají jim určitou sílu.
Celou dobu se smějete a náramně bavíte, ale atmosféra na konci začíná být čím dál tím hustší a depresivnější (pohřeb). Literární hrdinové si zpravidla uvědomují ?nesnesitelnou tíhu bytí,?vždyť už Shakespearův Hamlet se ptá: ?Být, či nebýt?? Hrdinové Trainspottingu si kladou obdobnou otázku: ?Šlehnout, či nešlehnout?? Mně osobně bylo na konci docela těžko, vůbec se mi nechtělo tleskat (i když herecké výkony byly fantastické), chtěla jsem jen zůstat otupěle sedět, koukat se do ?blba? a přemýšlet ?Co je tohle sakra za svět????
Tak to skutečně musíte vidět!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Irvine Welsh ? Harry Gibson: Trainspotting
Režie: Tomáš Svoboda
Hrají: Filip Čapka, Jan Plouhar, Josef Kaluža, Romen Harok, Michal Čapka nebo Jakub Stich, Daniel Zaoral, Ivana Stejskalová, Lucie Žáčková, Nikola Birklenová, Norbert Lichý, Zdena Przebindová, Vítězslav Kryške, Kateřina Krejčí nebo Alena Sasínová-Polarczyk, Michal Weber, Michal Fidler, Vladimír Šulc, Jaroslav Vrzal
Lucie Kryzová | Kultura | Peteno: 2733 | Hlas: 63 | slo: 25
Poet znak: 12461 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Jaroslava
Ztra slav Patricie |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
