Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Moskva aneb vzhůru do srdce divokého východu
Když se řekne Moskva, tak se asi většině lidí vybaví vodka, mafie, komunismus nebo titulky typu ?Moskva vetuje rezoluci OSN? či ?Moskevské mrazy opět zabíjejí?. Jen málo evropských měst ale opřádá takové množství mýtů, jako toto devítimilionové srdce největší země světa, jež neúnavně tepe dlouhých osm set let.
Do Ruska? Blázni!
?Moskva je v něčem lepší než jiná evropská hlavní města, ale v něčem zase horší, prostě jiná. Dojem na mě udělalo, kolik je toho v Moskvě k vidění. Různých muzeí, galerií, parků, památníků a podobných míst je tam skutečně nepřeberné množství,? hodnotí ruskou metropoli Martin Bajer, student čtvrtého ročníku Gymnázia Čs. exilu 669.
?Překvapil mě rozsah, v jakém se tam staví, ať už jde o zlepšování dopravní infrastruktury nebo o prstenec milionářských sídel kolem města, kterým se ani nejokázalejší exempláře českého podnikatelského baroka nemohou rovnat,? pokračuje Martin, který si netradičním čtrnáctidenním výletem spolu s otcem a bratrem zpestřil před dvěmi lety prázdniny. ?S tím nápadem přišel můj otec, který chtěl navštívit přátele z dob svých moskevských studií a protože se učím rusky a je to můj oblíbený cizí jazyk, nadšeně jsem souhlasil.?
Ačkoli je Moskva město evropské a Rusko země vyspělá, není až tak jednoduché se tam dostat. Zaprvé musíte zažádat o několik měsíců dřív o víza a za druhé je poměrně obtížné najít u nás cestovní kancelář, která vám zajistí ubytování a popřípadě zprostředkuje cestu do vámi vybraného místa. Po úspěšném absolvování této namáhavé procedury si zvolíte způsob dopravy. Možnosti jsou tři, z nichž doprava vlastní, tedy autem, se nedoporučuje hned z několika důvodů. Nejpohodlnějším, ale také nejnákladnějším způsobem, jak se do Moskvy dostat, je letecky. Zlatou střední cestou je pak osmadvacetihodinová cesta vlakem, kterou si vybral i Martin.
?Při cestě tam i zpět vše proběhlo v klidu a pohodě. Kdo měl náladu, povídal si se spolucestujícími, kdo ji neměl, zavřel se ve svém kupé. Při zastávkách v Bělorusku a Rusku různí prodejci nabízeli občerstvení, takže jsme zažili i místní kolorit. Během nejdelší zastávky v Brestu místní železničáři vyměnili vagónům nápravy za širokorozchodné, což byla taky celkem zajímavá operace. Z vlaku toho v Rusku, pokud zrovna neprojíždí městem, není moc vidět, ale i tak to byl zážitek, který podle mě stál za to. Procvičil jsem si ruštinu a nádraží má proti letišti tu výhodu, že je přímo v centru Moskvy, hned u stanice metra, a vlak je samozřejmě levnější.?
Wild, wild east?
Jak už jsem se zmínil, Rusko, Moskvu nevyjímaje, má u nás pověst nebezpečné země divokého východu. Většina nepolitických zpráv z Ruska je o vraždách a násilí nebo souvisí s vodkou.
Jak je to ale doopravdy? ?Cítil jsem se naprosto bezpečně, hlavně v noci i o dost bezpečněji než u nás, třeba v Praze. V ulicích bývá poměrně hodně milicionářů a to asi zabírá. Víc mě ale překvapila absence jakýchkoli grafiti. Malůvky na zdech se tam prostě neujaly. Ani s tou vodkou to nebylo tak horké. Po ulicích si Moskvané nosili lahváče, s vodkou jsem nikoho neviděl. Možná to bylo letními vedry? Docela mě překvapila široká nabídka piva, kterému je věnována většina televizních reklam. Jsou zde k dostání značky z celého světa, často však piva vařené přímo v Rusku.?
Moskva patří s více než devíti miliony obyvatel mezi největší světová města a každoročně ji navštíví na tři miliony turistů, pro něž ruská metropole platí za nejdražší město v Evropě. ?Samozřejmě zaleží na tom, o jaké zboží a v jakém obchodě jde, ale když jsem nakupoval, zjistil jsem, že většina základního zboží je levnější než u nás. Úplně jiná je situace v luxusních značkových obchodech, ty jsou skutečně pro většinu lidí nedostupné. Přesto ale je jich v Moskvě rozhodně více než třeba v Praze nebo v Berlíně,? říká Martin o své zkušenosti s nakupováním a při té příležitosti si vzpomene právě na turisty a jeden zážitek s nimi. ?Zažil jsem několik situací, kdy jsem se docela pobavil pozorováním jiných turistů. Nejvděčnějšími objekty byli Angličané a Japonci. A právě Japonci mě rozesmáli nejvíc. Vyskytovali se v mnoha početných skupinách a jedna taková absolvovala zároveň s námi prohlídku Kremlu. Když došli k obřímu zvonu Car Kolokol a průvodkyně jim sdělila, že ten váží 200 tun, asi tři vytáhli nožíky a začali do něj rýpat. Ověřovali si, že je z masivního kovu. Po pěti minutách rýpání, uznalém pokývání a čtvrthodině fotografování se posunuli o dvacet metrů k dělu Car Puška. Tam se dozvěděli další senzaci: Každá z vystavených dělových koulí váží tunu. Jeden Japonec k nim odhodlaně přistoupil a pokusil se jednu zvednout. Když se mu to nepovedlo, vytáhl další krejčovský metr a kalkulačku a za velké pozornosti ostatních spočítal, že udaná hmotnost odpovídá rozměrům koule. Následovalo další uznalé pokývání a opět fotografování a my jsme se smáli málem jako blázni,? s úsměvem dodává Martin.
Moskva je také centrem kultury, politiky a ekonomiky celé země, vlastně jde o jakýsi stát ve státě, který žije svým vlastním a nikdy neutuchajícím životem.
Vzhůru za Leninem!
Pět tisíc moskevských ulic situovaných na rozloze tisícovky čtverečních kilometrů je jedním z největších shromaždišť kulturních a uměleckých pokladů na světě. Za dlouhých 850 let historie Moskvy zde bylo vytvořeno neskutečné množství kulturních památek. Snad nejrozsáhlejší moskevskou stavbou je palácový komplex Kreml, založený již ve dvanáctém století.
?Samotná prohlídka Kremlu vydá na celý den. Měli jsme štěstí, že nám přátelé zajistili vstup i do kolekcí carských šperků, zbraní, oděvů a kočárů. Bez této prohlídky je nejlepší si koupit lístky jako Rus do skupiny s průvodcem. Tady se zúročí znalost ruštiny, protože všeobecně jsou vstupenky kamkoliv pro cizince minimálně desetkrát dražší, zatímco ceny pro ?domorodce? jsou výhodné i pro Čecha. Pravoslavné chrámy v Kremlu jsme obdivovali také dlouho, jejich výzdoba je velmi bohatá, ohromující. Poštěstilo se nám v jednom dni vidět prezidenta Putina i patriarchu moskevského a vší Rusi Alexije II. Po prohlídce Kremlu jsme ten den už stihli jen Chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí.?
Pokud už je člověk v Moskvě, měl by určitě navštívit i místa neodmyslitelně spjatá s prošlou érou komunismu jako Leninovo mauzoleum či přilehlý hřbitůvek revolucionářů a funkcionářů u kremelské zdi na Rudém náměstí. ?Ať už si člověk o Leninovi myslí cokoliv, kdo ho neviděl, nebyl v Moskvě. Před prohlídkou mauzolea jsme museli odložit všechny věci do předražené úschovny a vystát asi stometrovou frontu. Ta ale postupuje velmi rychle, protože mauzoleem se smí jen projít, dlouhé postávání není dovoleno,? vypráví Martin o svých zážitcích z mauzolea. Navštívil však i mnoho dalších zajímavých míst jako Alexandrovský sad, což je příjemný park s vodotrysky, kde se každou hodinu střídá stráž u hrobu neznámého vojína s věčným ohněm, nebo slavnou Treťjakovskou galerii a jak říká Martin: ?Pro toho, kdo se trochu zajímá o umění, je to neopakovatelný zážitek.?
?Navštívili jsme Muzeum-panorama borodinské bitvy i Muzeum velké vlastenecké války s rozlehlým parkem, kam o víkendu míří spousta Moskvanů. Velké divadlo bohužel zrovna nehrálo, ale navštívili jsme oba moskevské stálé cirkusy. To bych doporučil každému, jejich úroveň patří tradičně ke světové špičce,? vzpomíná Martin a vzápětí dodává: ?Musím taky připomenout ještě moskevské metro. Je mnohem hlubší a má mnohem rozvětvenější síť než to pražské. Každá stanice má jinou a s výjimkou několika malých velmi bohatou výzdobu a stále se stavějí nové. Výhodné je, že je metro velmi levné, intervaly mezi vlaky krátké a jízda není časově omezena.?
Plány do budoucna?
?Chtěl bych taky ještě navštívit Petrohrad a určitě někdy i kus asijské části Ruska, ale to jsou plány na několik let. Koneckonců je to největší země světa a opravdu je tam co vidět. Nejsem nekritický rusofil, Rusko má problémy jako každá jiná země, ale mě přinejmenším tahle jedna cesta, při které jsem z něj viděl jen malou část, nadchla, a proto bych každému něco podobného jen doporučil. Nemohu ale objektivně hodnotit situaci v celém Rusku, protože jsem se pohyboval převážně po Moskevské oblasti, která funguje v podstatě jako stát ve státě a je na tom z Ruska asi nejlépe.?
Na závěr mého povídání s Martinem jsem se ho ještě na pár věcí zeptal:
Jakou šanci má český student na to, aby se dostal do Ruska?
?Takové šance vidím dvě. Buď si ve svém volnu dopřeje exotický výlet nebo, pokud se učí rusky, využije některou z možností studia v zahraničí. Ani nevím, jaká je v tomto ohledu situace nás středoškolských studentů, na žádnou nabídku jsem nenarazil. Na vysokých školách je těchto příležitostí především u jazykových oborů pochopitelně více. Některé školy na základě svých vztahů s ruskými vysokými školami připravují kratší stáže. Další možností je stipendium ministerstva školství. Uvidíme, něco z toho bych v budoucnosti rád zkusil.?
Má smysl se v dnešní době učit ruský nebo jiný východoevropský jazyk?
?Myslím, že má smysl učit se jakýkoliv jazyk. Ruštinu ale považuji za jeden z nejužitečnějších a nejsrozumitelnějších jazyků. Tím nechci říct, že je úplně snadná, ale je to slovanský jazyk a to trochu pomáhá. A proč myslím, že je tak užitečná? Ruská ekonomika zažívá rychlý růst a obnovu. Bohužel mnoho našich podnikatelů odradily divoké poměry ruských devadesátých let. Rusko ale představuje obrovský trh a dnes už opět i solidního partnera a západní firmy si to na rozdíl od našich dobře uvědomují a jsou tam silně zastoupeny. Jedno však hraje pro nás. My Češi, přestože naše firmy ruský trh v podstatě opustily, jsme v Rusku stále dobře zapsáni a po českém zboží by tam byla značná poptávka. V posledních letech se už objevují pokusy českých firem o navázání seriozních kontaktů s ruskými partnery, a proto vidím v ruštině zajímavou perspektivu.?
Ondřej Martínek | Publicistika | Peteno: 2541 | Hlas: -41 | slo: 24
Poet znak: 11057 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Rostislav
Ztra slav Marcela |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
