Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Nobelova cena za literaturu 2003: John Maxwell Coetzee
Je tomu už 102 oběhů země kolem Slunce, co se začaly udělovat Nobelovy ceny, první mezinárodní ocenění udělované v oblastech fyziky, chemie, medicíny, literatury a boje za mír a od roku 1968 za přínos v ekonomice. Nobelova cena je udělovaná díky Švýcara Alreda Nobela, který je znám jako vynálezce smutně proslaveného dynamitu. Testamentem odkázal své dědictví na oceňování těm lidem, kteří v posledním roce přinesli lidstvu největší prospěch. I letos budou ceny slavnostně předány ve Stockholmu a Oslu 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí roku 1895.
Nobelova cena za literaturu se neuděluje za určitou knihu, ale za celkový přínos autora literatuře. Letos své rozhodnutí Švédští akademici oznámil dříve, než je u cen za literaturu obvyklé. Z toho lze usuzovat, že se na jménu letošního laureáta snadno shodli.
J. M. Coetzee je již šestým Jihoafričanem, který získal Nobelovu cenu. Kromě Nadine Gordimerové, které byla udělena těsně před pádem apartheidu v roce1991, se jí může pyšnit ještě Nelson Mandela, Frederik de Klerk, arcibiskup Desmond Tutu a Albert Lutuli. Coetzee píše anglicky a jako jediný autor na světě získal už dvakrát Bookerovu cenu, prestižní literární cenu britského společenství pro neamerické autory. Poprvé v roce 1983 za knihu Život a doba Michaela K, podruhé v roce 1999 za román Hanebnost(nebo překládaný jako Nemilost).
Stálý tajemník Švédské akademie Horace Engdahl zdůvodnil nominaci: ?Coetzee překvapuje angažovaností a zájmemem o problematiku těch, kteří stojí v ústraní". V jeho románech je viditelná inspirace Franzem Kafkou. Daří se mu jako jednomu z mála současných spisovatelů vrhat světlo do temna některých těžko postižitelných otázek společnosti současného světa. Coetzeeho romány často řeší vyrovnávání hrdinů s následky politiky bývalého apartheidu. Nebezpečí útlaku státní moci však spisovatel spatřuje i za hranicemi Jihoafrické republiky.
Nobelovy ceny za literaturu jsou cenami, které způsobí vlny a snad i tsunami zájmu o díla oceněných autorů. U nás takové vlny mohly vzniknout na počest Jaroslava Seiferta, Nobelovu cenu dostal v roce 1984. Seifert však nebyl jediným z našich spisovatelů, který na ni byl navržen. V devadesátých letech byl opakovaně navrhován Bohumil Hrabal. Dalšími kandidáty byli Emil Frída, známý pod uměleckým jménem Jaroslav Vrchlický, Otokar Březina, Alois Jirásek a snad nejvíce pozornosti poutal náš pátý navrhovaný tvůrce, Karel Čapek, který byl nominován sedmkrát v letech 1932 - 38. V posledních letech to je Josef Škvorecký.
pozn:jednotlivé romány by měli být grafickým způsobem odděleny
Román V srdci země získal v roce 1977 nejvýznamnější jihoafrickou literární cenu CNA( spolu s čekáním na barbary 1980). Kniha, psaná z ženského pohledu, zachycuje tvrdý život na ovčí farmě, vypravěčka je utlačována despotickým otcem, těžce nese rovněž vztahy určované režimem apartheidu a její vyprávění se neustále střídá mezi blouzněním a realitou, aby nakonec gradovalo v žešílení.
V románu Život a doba Michala K. se prostoduchý a znetvořený zahradník vydává zemí zmítanou občanskou válkou, aby vyvezl nemocnou matku do bezpečí rodného kraje. Na své strastiplné cestě je znovu a znovu uvězňován, trestán a týrán, aniž cokoliv chápe, stává se z antihrdiny pravým a jediným hrdinou celého příběhu . Románem proniká kritika tehdejší politické situace v Jižní Africe s obecným naučením, že žádný vládnoucí systém si není schopen uvědomit svůj vlastní zánik, dokud není příliš pozdě.
Na jihoafrickém venkově se odehrává i Hanebnost, syrově vyprávěný příběh přesto plný podivuhodné zvláštní něhy, je to sonda do moderní africké společnosti. Hlavní postava románu, David Lurie je postarší učitel anglické literatury. Odchází z města a z univerzity poté, co upadne v ?nemilost vnější i vnitřní? způsobonou mnohými životními situacemi, ke své dceři na venkov. Zrovna když obnovuje svůj vztah k ní i ke společnosti plné složitých rasových problémů, jednoho odpoledne dochází k nečekanému výbuchu násilí, jenž otřese veškerou jeho vírou a pro jeho dceru představuje velké ohrožení. Na konci čeká dvojznačné vyznění: Lze se z ?nemilosti? vyprostit starostí o opuštěná zvířata, anebo je tento stav něčím nevyhnutelně osudovým? ?Život je stále těžší,? říká vypravěč ke konci románu, ?ale zároveň snazší. Člověk si totiž zvykne na to, že to je stále těžší.?
Zatím poslední Coetzeeova díla jsou Petrohradský mistr, jež má poněkud netypické téma - návrat ruského spisovatele Dostojevského z vyhnanství a jeho bolestné pátrání po minulosti a identitě tragicky zemřelé ho nevlastního syna. Elizabeth Costello (životní příběh fiktivní feministky) vyšel před několika týdny.
Kateřina Vojtasíková | Lampa | Peteno: 3113 | Hlas: 342 | slo: 24
Poet znak: 5221 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Marcela
Ztra slav Alexandra |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
