Strnky SCARABEUS ji nejsou funkn. Bhem t vtein budete pesmrovn na domovsk server Poeta.cz


Zpt na hlavn strnku
Rybate a poohlte se po nov vbav? ShopRybar.cz
lnky
Zprvy
Arena
Interview
Kultura
Lampa
Publicistika

Doporuujeme Grafika na zakzku

Ostatn
VIP
Redakce
Statistiky
Odkazy
Scarabeus ke staen
Seznam autor

Doporuujeme Poeta - modern literrn server

Kontakt
mongi@centrum.cz
scarabeus@poeta.cz
CHAT MP (nick Mon-gi)
ICQ: 108078007

Vyhledvn

Doporuujeme MjCitt - Citty (i tch mn) slavnch

Rocky Balboa, Bruno Ferrari a Pierre Richard alias Support Lesbiens?

S velkou dávkou nervozity jsme opatrně vstoupily do šatny Support Lesbiens. Překvapila nás příjemná a hlavně poklidná atmosféra. Žádná nervozita před koncertem. Jen naprostá pohoda. Kluci byli uvolnění, nesmírně vstřícní a hlavně stoprocentně sví! Po celý rozhovor nás doprovázely příjemné tóny kapely 100°C (vítěz soutěže Coca-Cola Popstar), která zrovna zkoušela. Kluci ze skupiny 100°C se opravdu předvedli, jejich připravovanou desku budou produkovat Yarda Helešic ze Support Lesbiens a Honza Čechtický z Ohm Square. Takže určitě je na co se těšit! O koncertě samotných hvězd večera asi není nutné se rozepisovat. Kdo tam byl - zažil tu skvělou atmosféru. Koncert byl výborný, jak zvukově, tak vizuálně!

Jak se cítíte před koncertem?
Yarda: Cítíme se nabití energií. Těšíme se na dnešní koncert strašlivým způsobem, protože Ostravu milujem! Vždycky jsme tady měli skvělé koncerty. A doufáme, že přijdou lidi a budou se bavit. Těšíme se!

Jak se vám líbilo na Colours of Ostrava?
Yarda: Líbilo, líbilo! Přijeli jsme trochu pozdě, měli jsme problém se tam dostat. Ale náš řidič to nakonec nějak zvládnul. Tak jsme přijeli a odehráli jsme to.

Během 17 dnů máte 11 koncertů. Jak zvládáte toto velmi náročné turné?
Kryštof: Ták?už jsme v minulosti jeli i náročnější. A dlouho jsme se na něj připravovali fyzicky i psychicky. Taky jsme starší a myslím, že si každý uvědomíme, kdy je lepší jít spát.

Jak jste si užili dovolenou?
Kryštof: Dovolenou? (smích)

Pokud jste vůbec nějakou měli?!
Kryštof: Právě že ne. My si užíváme teď jenom myšlenky na dovolenou. Všichni ji asi plánujeme, Yaroušek ji určitě plánuje - ten pořád. Já teď moc ne. Hynek asi jo.
Hynek: Já už ji plánuju asi pět let?

Tak jak si představujete ideální dovolenou?
Kryštof: Teplo?
Yarda: Ideální dovolená je samozřejmě teplo, hodně slané vody ? to je jasné!
Hynek: A hlavně vysoké fíkusy, ne takové (ukazuje na fíkus v rohu místnosti), ale dvacetimetrové.

A jak vzpomínáte na svá studentská léta?
Hynek: Tak Kryštof na ně vzpomíná docela rád.
Kryštof: Já vlastně s úsměvem do dneška. Já jsem nedostudoval střední školu, což asi není příliš dobrý návod ostraváckým studentům. Ale mě to nějak nemrzelo, nechybělo mi to. Měl jsem asi velké štěstí. Určitě to není dobrá cesta, kterou se obecně lidi vydávají. Já jsem měl to velké štěstí, no. Ale vzpomínám na dobu školy vlastně hrozně rád. I právě proto, že jsem byl schopný to takhle vyřešit, jinak bych možná skončil v blázinci. Ale? vlastně na ni vzpomínám moc rád. Já myslím, že kluci taky. My jsme vlastně šťastní?
Yarda: Já na ni vzpomínám strašně rád, přestože jsem ji taky teda nedostudoval. Ačkoliv jsem tam vydržel dýl než Kryštof, tak jsem to taky nedokončil. Ale vzpomínám na to rád?no tak, bylo nám 16, 17. Paráda, že jo! To byla krása!
Kryštof: Chci dodat, že já jsem ve škole strávil tolik času, kolik každý normální doštudovanej student! (výbuch smíchu) Ale přežil jsem to!
Yarda: Tak to máme vlastně společné?
Hynek: Já jsem chodil jenom do školky. (smích)
Yarda: Jeho už do školy nepustili.

Věděli jste vždy, že chcete hrát v kapele?
Hynek: Já jsem dostal kytaru od bráchy, když mi bylo patnáct. Hned jsem si založil kapelu a hned jsem začal vystupovat. Chtěl jsem hrát v Lucerně, teď se mi to splnilo a je to! Nijak jsem to neřešil. Dostal jsem kytaru a když jsem měl kytaru, tak jsem musel mít i kapelu.
Yarda: Já jsem začal docela brzo. V devíti letech jsem dostal první kytaru a od té doby jsem se jí nepustil. Díkybohu jsem nebyl nucený se jí pustit, tak na ni pořád hraju a vlastně celý můj život se točí kolem ní.
Hynek: Kryštof to nevěděl?
Yarda: Ten do toho spadl!
Kryštof: Že budu muzikant? Vždycky jsem si přál být hvězda, ale tohle mě asi nikdy nenapadlo. Já jsem si zpíval spíš pro radost a to, že vznikla tahle kapela, je vlastně věcí náhody. Možná bych byl založil nějakou jinou.
Hynek: Kdybych nedostal kytaru v patnácti, tak by to nebylo.

Koho vidíte nejraději v prvních řadách? Některá děvčata jsou schopna poprat se, aby si udržela místa v první řadě. Vnímáte je vůbec?
Yarda: Tak já jsem tam ještě holky prát se neviděl? Ale tak samozřejmě, většinou ty nejprůbojnější holky jsou vepředu, no, tak to asi má být. Ty holky, které chtějí mít nejlepší výhled, tak jdou dopředu a zase ti lidi, kteří chtějí slyšet nejlepší zvuk, jdou ke zvukaři. Vlastně nevidí, ale zase mají dobrý zvuk. Takže každý v tom sále má něco. Někdo zase sedí, ale špatně vidí i slyší. Ale zato sedí!
Kryštof: Někdo nás chce líp vidět a někdo líp slyšet.
Yarda: Někdo slyšet a někdo si chce sednout. (další salva smíchu)
Kryštof: A někdo si chce sednout a být úplně v klidu.

Máte pocit, že jste silnější na koncertech nebo na albech?
Yarda: Silnější v jakém smyslu?
Kryštof: Já asi vím, co máš na mysli. Já mám pocit, že se nám daří úspěšně to vyrovnávat. Snažíme se být ekvivalentní v tom i v tom oboru. Koncerty nás strašně moc baví, ale práce na desce je jednou za takovou periodu, že nás vlastně taky baví. Ono potom, když už tu desku děláme dlouho, tak už toho máme, především Yarda a Hynek, plnej kotel. No, ale je to jednou za dva roky a když rok už nic neděláš, tak už aby si zase něco nahrával, že jo, svědí tě prsty. Ale živé koncerty jsou úplně něco jiného, to je takové koření toho všeho. Když dělá člověk věci správně a trénuje a hraje, tak se může dočkat toho, že to lidi ocení, a to je to nejpříjemnější, že jo! Protože když si lidi kupují desky, to je samozřejmě hrozně příjemné, ale je to příjemnější vidět na živo. Když ti lidi se na tebe usmívají a ty cítíš, že to je proto, že se jim líbí, co děláš. To je asi nejpříjemnější!
Hynek: V tom je ta upřímnost!

Natáčíte rádi videoklipy?
Hynek: Myslím si, že v tomhle století k hudbě patří videoklip jako poklička na hrnec. Vizuální efekt je hodně důležitý, aby si lidi mohli v té změti kapel aspoň ty muzikanty prohlídnout. Nebo alespoň něco vidět, když v tom klipu nejsou přímo oni, tak jaké mají názory. Je to důležité. Ty oči vnímají další věci okolo.

A co se týká ještě vašich koncertů, snažíte se zahrát přesně to, co je na desce, nebo dáváte nějaký prostor improvizaci?
Yarda: Prostor improvizaci moc nedáváme, protože všichni se shodujeme na tom, že se nám víc líbí koncerty, kde lidi hrajou věci přesně jako z desky. Samozřejmě udělali jsme nějaké verze písniček, které jsou jiné než na desce. Mají různá intra a takové jiné části a jsou v podstatě, co pocitů týče, stejné, ale lidi je poznají třeba po delší době. Vybrali jsme něco specifického z té písničky a to opakujeme trochu déle, ale prakticky je to stejné jako na desce nebo se snažíme o to, aby to bylo co nejvěrnější tomu, jak to je natočené.

Jaké jste měli pocity, když jste působili jako předkapela Lucie?
Yarda: My jsme s nimi jeli čistě účelově, protože jsme chtěli, aby nás vidělo co nejvíce lidí.
Kryštof: Je to menší stres. Není to tvoje show. Jedeš jako předkapela, nedá se tam v podstatě nic zkazit. Musíme uznat, že pozice předkapely je vždycky jednodušší. V něčem určitě!

V roce 1996 jste se na dva roky odmlčeli. Co vás vedlo k tomu dát to znovu dohromady?
Kryštof: Máš krásnej přízvuk!!! (smích) Jak´s to řekla? Ještě jednou tu otázku, prosím tě, zopakuj.

V roce 1996 jste se na dva roky odmlčeli. Co vás vedlo k tomu dát to?
Kryštof: Teď už jsi to řekla jinak! Trošku, ale to je jedno. Ale je to krásný!

Proč? Bylo to hodně ostravské?
Kryštof: No takové jako odmlčeli ( snaží se napodobit intonaci ). To bylo výborný! Úplně mě to dostalo!
Yarda: Paráda!!!
Kryštof: Především náhoda. Z části to, že kdybychom nebyli v té chvíli naladěni k tomu se dávat dohromady, tak by ta náhoda byla k ničemu. Náhoda byla, že jsme nahráli písničku a náhoda byla, že jsme na ni natočili videoklip. Náhoda byla, že nám firma nabídla další smlouvu na další desku. A náhoda byla, nebo to už nebyla taková náhoda, že já jsem se sebral a zavolal jsem klukům a zeptal jsem se jich, jestli do toho chtějí jít i po těch letech. Takže shoda okolností.

Byla cesta k uznání hodně trnitá?
Kryštof: Cesta k uznání hodně trnitá??
Yarda: Spíš cesta k poznání, že jo? Ono uznání je opravdu?
Hynek: Život je o poznání.
Kryštof: Poznání? Pozor, nesmíš to říct ohraničeně, to nejde do tečky. Cesta k poznání? Cesta k poznávání!!! To jsme pochopili, že cesta k poznávání je hodně trnitá. Ano. A neustále se ten příběh v tvém životě opakuje.
Hynek: Bohužel to nikdy nepoznáš.
Kryštof: Vždycky se připravuješ na to, jak pobereš zkušenosti, aby sis tu hubu nenabila a on ti ji, přece jenom někdo mázne. Ale to je to důležité poučení, člověk pochopí, že život je neustálé poznávání. A že byť by se na to připravil sebelépe, tak vždycky může nastat eventualita, na kterou nebyl připravený. Tak to má bejt.
Hynek: Tak to má být.
Kryštof: Tak to ma byt! (smích)

A jak se vyrovnáváte s popularitou? Přináší víc kladů nebo záporů?
Kryštof: My zatím populární nejsme. Víš, tady se používá takový pojem, který lidi chápou v nějakém smyslu, který mají ve vztahu k americkým filmům a k americkým zpěvákům? to asi je sláva. Sláva může být dokonce i velmi nepříjemná v té krajní mezi, ale v Čechách sláva? V Čechách i ti nejslavnější herci a zpěváci normálně jdou po ulici a nikdo se na ně nevěší a nikdo po nich nepíská. To je úplně něco jiného, takže v tomhle smyslu - my jsme s tím spokojení. To, že nás občas někde někdo pozná, je ve finále příjemné a nás neobtěžuje se někde někomu podepsat. To je tak všechno. Sláva?
Yarda: Kdyby nás to obtěžovalo, tak se vrátíme zpátky do undergroundu.

Teď bychom vám rády položily asi docela častou otázku. Na Andělech jste vyhráli cenu za album roku v kategorii pop. Cítíte se jako ,,popíkáří??
Yarda: Cítíme, určitě.
Kryštof: Nám je to úplně jedno.
Yarda: Rozhodně nejsme rockeři?
Kryštof: Jestli narážíš na to, že rozdělení kapel do jednotlivých kategorií je zvláštní, i mně se zdálo poněkud zvláštní. Ale to, že my jsme vyhráli kategorii pop, nám nevadí. Hlavní je, že jsme vyhráli album roku!
Hynek: To album je de facto z 90% popové.

Nepřipadá vám tedy zvláštní, že jste v jedné kategorii třeba s Britney Spears?
Yarda: Já Britney miluju! (výbuch smíchu)
Kryštof: Ale o tom to je. Pop má strašně mnoho podob. Může být pop jednoduchý, může být pop složitý. Může být velmi náročný pop. A přitom je to pořád POP! Je to spousta inteligentní hudby, inteligentních textů a nemusí to mít s popem typu Boyzone nic společného. Já si myslím, že pop spíš chápeme jako nějakou hudební polohu, která je odlehčenější, ne příliš vyhraněná žánrově.
Hynek: Linkin Park jsou taky pop a taky jsou tvrďáci!
Kryštof: To je realita. Ale my se nebráníme tomu, že jsme pop, nám je tohle jedno, nám jde o to, aby nás ta hudba bavila.

Musím uznat, že jste letos měli všeobecně velmi úspěšnou sezónu, posbírali jste, co se dalo. Umístili jste se krásně na Andělech a také na Žebříku?
Yarda: No, tam jsme se taky umístili na docela pěkném místě a dostali jsme takové dlažební kostky. Dobrý. V pohodě. My jsme fakt rádi.
Hynek: No, tam je hlavně dobré to, že do něho vlastně hlasují čtenáři Reportu, takže to je to zajímavé. Hlasují opravdu lidi. U Andělů je to nějaká porota a to je taky zajímavé, protože tam je třeba nějakých 140 až 200 lidí, teď nevím, kolik je to přesně. Ale jsou to různý typy. Od uklízeček počínaje až po ředitele nějakých ufounů. Je to zajímavý, že o nás věděli a že se jim to líbilo.

Někteří hudební interpreti mají výhrady vůči televizi Nova. Jaký vy na to máte názor?
Hynek: My jsme v televizi Nova vystoupili dvakrát. Nelezeme do pořadů, které nemají s hudbou nic společného. Když jsme hráli na Hokejistovi nebo Fotbalistovi roku, tak jsme zrovna v tu chvíli pokaždé vydávali desku a řekli jsme si, že když tam sedí takoví ufouni, kteří něco ve světě dokázali, jako jsou ti hokejisti nebo fotbalisti, proč bychom jim tam nemohli zahrát nějakou pecku? Nebyla to nějaká estráda, bylo to vyhlašování cen.
Kryštof: To teda byla pořádná estráda!
Hynek: No dobře, trošičku estráda to byla. Ale to jsme si dokázali obhájit. Samozřejmě těch akcí nám bylo nabídnuto víc. Ty jsme odmítli, protože pro nás neměly žádný zásadní smysl.

Jaký je váš názor na české hudební magazíny?
Yarda: Tak, je jich málo a jsou málo čtené. To je problém, protože čtenářská obec buď nemá peníze, nebo nemá zájem o ten obsah magazínů. Je to zkrátka problém. Magazíny svým způsobem dojíždí anebo živoří a většinu lidi zajímají asi jiné věci než nějaké pravdivé informace a recenze, spíš je zajímají různé fámy a kdo s kým chodí a kdo se kde opil a kdo kde vypadal jak idiot.

S tím souvisí i naše další otázka. Přečetli jste si o sobě někdy něco opravdu šíleného?
Yarda: Přečetli jsme si různé věci, ale já osobně, mluvím teď za sebe, nevím jak kluci, ale já to neberu vůbec vážně. Neberu v podstatě vůbec vážně názor lidí, které neznám. Takže ať se dočtu cokoliv, tak to může vadit maximálně mojí babičce, která bohužel tiskovinám věří, ale té se to snažím nějakým způsobem vysvětlit. Že by všemu věřit neměla, přestože už teda to vysvětlování v jejím věku je trochu obtížnější. Ale to je tak všechno. Vůbec mi to nevadí, ať si každý píše, co chce.

Jaký knižní nebo filmový hrdina vás vystihuje?
Kryštof: Knižní nebo filmový hrdina???
Zauvažujte.
Yarda: Rocky Balboa!!! (salva smíchu)
Kryštof a Hynek: A Bruno Ferrari.
Kryštof: No to jó!!! A Pierre Richard.
Všichni: No fakt Rocky Balboa, Bruno Ferrari a Pierre Richard.

No a na závěr ? Kryštofe, jaké jsou tvé rodičovské zážitky?
Kryštof: No velké, hluboké. Ale zatím spíš virtuální.
Yarda: Je pořád v očekávání.
Kryštof: Dítě ještě není?A já vím, že už někde psali, že se mi narodilo dítě.
Yarda: Aspoň vidíte, jak to funguje. Nesmíte věřit všemu, co si kdo napíše.
Kryštof: Ještě se nenarodilo, bohužel.
Yarda: Už to někdo asi nevydržel.
Kryštof: Můžu vám říct, jaký mám pocity 8 měsíců?ale pořád stejný.

Holka nebo kluk?
Kryštof: Kluka!
Hynek: Kluk jako buk, ty jo!

Má jméno?
Kryštof: Bude to asi Eliáš.

Chtěl jsi raději kluka, holku, nebo je ti to jedno?
Kryštof: Je mi to úplně jedno.Upřímně, je mi to úplně jedno. Byl bych šťastný i s holčičkou i s chlapečkem.
Poznámka redakce: Malinký Eliáš se narodil přesně den po našem rozhovoru. Z Kryštofa je dnes už šťastný taťka!!!

Eva Plevová a Lucie Kryzová | Interview | Peteno: 5680 | Hlas: 57 | slo: 24
Poet znak: 16603 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>

Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3

Komente
Pidat koment:
 Autor:
E-mail:


Koment ke lnku:

Svtky
Svtek m Jaroslava
Ztra slav Patricie

Doporuujeme Tiskovky.info - zprvy z prvn ruky

Nejoblbenj autoi
1. Michaela Mourečková (360)
2. Kateřina Vojtasíková (296)
3. Jakub Vantuch (275)
4. Eva Jaburková (270)
5. Eliška Trčková (180)

Doporuujeme ShopRyb.cz - rybsk poteby

Nejoblbenj lnky
1. Nobelova cena za literaturu 2003: John Maxwell Coetzee (342)
2. Dluh za projekt - Internet do škol (160)
3. Western Camp 2003 (154)
4. Ohlasy z Bazalů (135)
5. Přijímací zkoušky v Brně (126)


Optimalizovno pro rozlien 800x600 a IE 4.0 a vy, NN 4.0 a vy
WEB 2002-2005 David Havlek (Mon-gi), GRAFIKA 2002-2004 David Havlek (Mon-gi) & Deries, Verze strnek: 1.1
Nahoru