Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Může se Vám hodit...
Pohnutky, které vedou člověka k přečtení určité knihy jsou různé. Doporučení kamaráda či kamarádky, příkaz profesora českého jazyka, shlédnutí divadelní hry či filmu. Poslední uvedená pohnutka motivovala mě. Po shlédnutí filmu Pelíšky jsem byla zvědavá, jak dalece vychází Jan Hřebejk z předlohy povídkové knihy Hovno hoří od Petra Šabacha.
Petr Šabach
Narodil se 28. 3. 1951 v Praze. Jeho otec byl vojákem z povolání, matka pracovala jako úřednice na ministerstvu školství a kultury. V roce 1966 začal studovat střední knihovnickou školu. Po maturitě dálkově studoval teorii kultury na FF UK, kterou dokončil v roce 1979. Během studií vystřídal několik zaměstnání. Stal se technickým referentem v Pragokoncertu (1974), metodikem Kulturního domu v Praze ? Kobylisích (1976) a nočním hlídačem v Jiřském klášteře (1978). Od roku 1982 byl zaměstnán ve Střešovickém nakladatelství a knihkupectví jako inventurník. V roce 1984 se stal odborným referentem na AVU. V současné době se věnuje pouze literární tvorbě. Díky svému laskavému humoru patří Petr Šabach mezi nejčtenější české autory. Jeho knihy byly použity jako náměty divácky úspěšných filmů Jana Hřebejka ? Šakalí léta, Pelíšky (Hovno hoří) a Pupendo (Hovno hoří, Opilé banány).
Napsal povídku Jak potopit Austrálii, povídkové soubory Šakalí léta, Hovno hoří, Babičky, Opilé banány, romány Putování mořského koně, Zvláštní problém Františka S.
Hovno hoří - knihu tvoří tři povídky: Sázka, Bellevue a Voda se šťávou, jejichž děj se odehrává v letech sedmdesátých a osmdesátých.
V SÁZCE autor líčí příběh dvou dlouholetých kamarádů, dědků, kteří tráví svůj volný čas v hospodě povídáním si o všem možném. Občas si vysedávání zpestří nějakou sázkou. (Zda maličký vydrží dvě minuty se zadrženým dechem. Jeho kamarád plešatec mu nevěří.)
Hlavními postavami povídky BELLEVUE jsou: otec, matka, starší syn, mladší syn, holčička a děda. Všichni, až na děvčátko, žijí spokojeně na statku. Otec, povoláním kovář, má rád svou rodinu i práci. Matka je unavená žena, která se s láskou stará o děti i manžela. Starší syn, typický mladík, se marně pokouší najít opravdovou lásku. Hledá děvče, které by s ním chtělo strávit budoucí život. Mladší syn, žák 3. třídy, se snaží vyrovnat s tím, že se v noci počůral. Holčička je ještě malé dítě, jehož slovům nikdo nevěnuje pozornost. Dítě, které bedlivě sleduje život na statku. Uvědomuje si, jak těžká je role ženy v manželství. Uvažuje o změně pohlaví. Posledním členem rodiny je dědeček, kmet, smířený se svým stářím. Rád tráví čas v hospodě u karet.
Třetí část knihy, nazvaná VODA SE ŠŤÁVOU, zachycuje život rodiny vojáka z povolání. Hlavní postavou je otec, lampasák, který se domnívá, že vše musí probíhat podle jeho nařízení. Je přesvědčen, že na vše musí mít člověk ?bumášku? a že vše dobré pochází z východu. Matka je obyčejná žena, která se soustředí na zdárný chod rodiny a která je pojítkem mezi otcem a syny. Starší syn právě prožívá období puberty. Období negativismu a lhostejnosti ke všemu, co ho obklopuje. Život mladšího syna je popisem života autora od dětství až po manželství. Je popisem jeho postojů a názorů (?Mně nezbylo než všude přetrpět asi dva roky a dělat všechno pro to, aby jim pak nebylo moc líto, že odcházím. Nevýhodu měla tahle metoda v tom, že jsem dělal jakousi obrácenou kariéru. Každé nové místo bylo vlastně krokem dolů na pomyslném žebříčku hodnot. Takže jsem se flákal, jak to šlo.? ?Koktal jsem cosi o tom, že jsem dodnes jaksi neměl čas se nějak výrazně politicky zapojit.?)
V této povídce je velmi zřetelný rozdílný pohled muže a ženy na manželství a svět vůbec. Žena očekává od muže oddanost, poslušnost a věrnost. Muž naopak od ženy očekává jednoduché, přímočaré jednání a alespoň částečné zachování jeho volnosti. Žena vidí své poslání v péči o děti a rodinu, muž v pouti za vyššími cíly.
Úryvek: ?Otec se smířil s tím, že nás už jen nervózně pozoroval. Občas něco prohodil, aby nám připomněl, že tu stále je a že se s ním musí počítat, ale už na nás jednoduše neměl. Pořídil si zahrádku a raději pěstoval zeleninu. Možná proto, že neexistuje nic jako drzý libeček nebo opilá brambora, která se pokouší o sebevraždu. Definitivně to vzdal jednoho večera, kdy jsme se dívali na televizi, v které dávali hokej. Otec náhle důležitě zvedl obočí. ?Slyšel jsem? řekl, ?že tohleto bude asi Holečkovo poslední mistrovství.? Chvíli bylo ticho. Pak bratr něco tlumeně prohodil. ?Já tě slyšel!? zavyl otec a vyskočil. Běžel za mámou do kuchyně a strašně křičel: ?Slyšelas ho, grázla?!? A máma se vyptávala, co se stalo. Otec něco vzrušeně opakoval a máma říkala: ?...a to jsi nejspíš špatně slyšel...?, což ho rozzuřilo ještě víc. ?Slyšel jsem dobře! Čeho jsem se to, proboha dočkal?! Jeden je zarostlej jak Ezop (v tomhle otec neměl příliš jasno) a druhej by mě nejradši viděl pod drnem!? Pak se znovu přiřítil k televizi, ukázal na bratra, který pomalu upíjel pivo a zasyčel: ?Řek si TVOJE TAKY! Řek si TVOJE TAKY! Tohle nepopřeš!? Bratr na něj koukal s naprostým klidem. Do toho přišla máma a utírala si ruce do zástěry: ?Můžeš mi laskavě zopakovat, co jsi tatínkovi řekl?? zeptala se, ale nedívala se na něj zle. ?Řek sem,? povídá bratr, zatímco si rozvážně naléval pivo, ?že služební pes Cikán si zlomil obě ruce. Řek jsem, že kapitán Bartoševič se zabil na kluzkém kameni.? ?Tak vidíš!? otočila se matka na otce a odešla zpátky do kuchyně. Otec tu stál se zmatkem v očích. Náhle pochopil, že je po boji. Bylo po všem. Definitivně a napořád. Svět jeho nerozbitných skleniček, jeho rad, které nám dával na cestu (?Na všechno, chlapci, potřebujete v životě bumážku!?) svět jeho otcovské autority, jeho pohádková říše, kterou budoval, vše bylo nenávratně v prdeli.?
Petr Šabach: Hovno hoří
nakladatelství Paseka, Praha a Litomyšl 2003
130 stran
Michaela Mourečková | Kultura | Peteno: 254014 | Hlas: -4 | slo: 23
Poet znak: 6569 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Jaroslava
Ztra slav Patricie |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
