Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Zvířata, práva, city
Při zamyšlení nad těmito třemi slovy, napadne každého člověka něco jiného. Obecně se v této souvislosti lidé rozdělují zhruba na tři různě velké skupiny.
První skupinou by byli v této oblasti ti nejaktivnější. Patří sem vegetariáni, kteří odmítají kvůli ochraně zvířat pojídat maso, lidé, kteří vyjdou do ulic nazí, aby protestovali proti zabíjení zvířat pro kožešiny,lidé, kteří by si nikdy nekoupili výrobek testovaný na zvířatech apod.
Tou druhou skupinou by byli naopak lidé, kteří na tyto aktivity pohlížejí se značným despektem. Místo toho, aby člověku poskytli prostor pro vlastní názor, reagují někdy přehnaně agresivně. Všechny aktivity tohoto druhu zesměšňují stejně jako její aktéry.
A pak je tu konečně třetí skupina lidí. Ta je dle mého názoru nejpočetnější. Většina z nás je totiž naprosto pasivní. Existence nelidských pokusů, prováděných na zvířatech, rozhodně nepatří k věcem, které lidi náležící do této skupiny nějak zvlášť zatěžují. V podstatě je jim nejlépe, mohou-li se tvářit, že nic takového vůbec neexistuje. Pak totiž mohou klidně žít, tak jak žili dosud a nejsou nuceni cokoli měnit.
Střet zájmů
Jednoznačný střet zájmů nastává, když mladá dívka před vánočními svátky rozdává lidem letáčky zaměřené proti pojídání kaprů o štědrovečerní večeři. Jak se asi budou tvářit lidé, kteří si tento letáček přečtou.(?)
Někteří se jen usmějí. Štědrý večer bez kapra si nedokáží vůbec představit. Jiné možná trošičku zahryže svědomí, ale to je to jediné. Dokáží si sami před sebou kapra obhájit tím, že ho přece jedí všichni, a tak i kdyby člověk jednal jinak, svět stejně nezmění. Další se pozastaví nad takovouhle drzostí a opovážlivostí a s radostí letáček zahodí do nejbližší popelnice, kde si ještě rozmyslí, jestli se nemají vrátit a něco té opovážlivé dívce říci.
Nejradikálněji to vyřeší samotný prodavač kaprů. Robustní muž stojící u kádě se síťkou v ruce. Surově dívku popadne a hodí ji do kádě ke kaprům se slovy: ?Když je máš tak ráda, tak si běž za nimi!?
Jádro střetu
Kde je ale skutečné jádro problému? Proč existují tuto skupiny mající zcela odlišné názory? Proč se každý staví k problematice práv zvířat jinak? Proč jsou mezi námi lidé, které špatné zacházení se zvířaty pobuřuje, jako by se snad jednalo o ně samotné? Za co tito lidé vlastně bojují?
Dalo by se odpovědět, že bojují za uznání přítomnosti citů u zvířat. V našem světě totiž panuje veliký spor o tom, zda zvířata mají schopnost vnímat a prožívat emoce. A zda je mohou prožívat stejně jako člověk.
Myslím, že skutečně málo lidí se nad touto otázkou někdy zamýšlelo. Vlastně k tomu ani nikterak nejsme vedeni. Ve škole nás v biologii učí znát tělo zvířat jako své vlastní, ale o citech, o těch nikdy nepadla ani zmínka. Avšak každý, kdo někdy vlastnil zvíře, o tom, že zvířata cítí, nepochybuje. Naproti tomu věda tyto vlastnosti zvířatům upírá a říká, že plnohodnotný emocionální život prožívají pouze lidé. Zastává názor, že živočichové činí všechno to, co je nezbytné pro zachování rodu.
A jaké je vaše stanovisko?
Ptala jsem se lidí na ulici, co si myslí o této problematice. Výsledek je následující:
Jedenáct ze třinácti dotazovaných odpovědělo, že se skutečně nad tím, jestli mají zvířata city, již někdy zamýšleli. Většinou, když přišli do styku se zvířetem, při sledování filmu o zvířatech, v zoo, nebo když se setkali s tím, že zvířatům někdo ubližoval.
Všichni dotazovaní se shodli na tom, že si myslí, že zvířata city mají. Osm dotázaných tvrdilo, že tyto city jsou téměř stejné či podobné jako city lidské. Tři dotázaní uvedli, že se zvířecí city mohou od lidských lišit svou hloubkou, mohou být pouze chvilkové anebo jsou povahově úplně jiné než u člověka. Zbylí dva dotázaní si s touto otázkou nevěděli rady.
Dvanáct dotazovaných vyslovilo názor, že přítomnost citů u zvířat je pádným důvodem k tomu, aby se s nimi začalo lépe zacházet. Poslední dotazovaný si nebyl úplně jist. A co by se tedy podle dotázaných mělo změnit?
? Zvířata by se měla přestat lovit jen pro zábavu.
?Lidé by se o ně měli začít lépe a odpovědněji starat. K tomu patří například i hrát si s nimi, věnovat jim čas i přízeň. Rozhodně jim neubližovat. Člověk by si měl vždy dobře rozmyslet, zda zvíře opravdu chce a bude-li na něj mít dostatek času.
?Také by zvířata neměla být vychovávaná k agresivitě.
?Mělo by se na ně víc myslet při různých experimentech. Je na čase, aby lidé zaujali citlivější přístup.
? Zazněly názory, že bychom se ke zvířatům měli chovat stejně jako k lidem, mnohdy i lépe, protože oni sami se mohou jen těžko bránit. Měli bychom k nim přistupovat jako ke členům rodiny.
?Nemělo by se příliš bránit zvířatům v jejich volnosti jako např. nechat psa celý život uvázaného u boudy.
? Lidé by rozhodně neměli odhazovat otrávené oplatky.
? Kosmetické výrobky by se měly přestat testovat na zvířatech.
Firmy
Firmy, které netestují své výrobky na zvířatech jsou např.:
The Wella Corporation, Oriflame Corp., Nivea, L´oréal, Chanel, Christian Dior, Avon, Amway, Garnier, Maybelline, Lancome, Jason Natural Cosmetics??????
Firmy, které naopak neupustily od testování na zvířatech např.:
Oral ? B, Pantene, Max Factor, Johnson Johnson, Elizabeth Arden, Colgate ? Palmolive Co., Gillete Co.,??
Zajímavosti, které ještě z ankety vyplynuly
Vyšlo najevo, že lidé většinou jinak pohlížejí na zvířata, jako jsou jejich domácí mazlíčci, než na zvířata přímo určená ke konzumaci, o ty se příliš nezajímají.
Lidem velmi vadí neohleduplnost těch, kteří nejsou schopni uklízet exkrementy svých pejsků, které chodí venčit na veřejná prostranství. Mělo by se na to více dohlížet, ale především by se v tomto ohledu měli změnit lidé, jinak to k ničemu nepovede.
Jeden z dotázaných tvrdil, že psi jsou schopni rozpoznat, v jaké je člověk náladě či jaký sám člověk je. Faktem zůstává, že psi dokáží rozpoznat u lidí trpících epilepsií, že budou mít záchvat. Jak tyhle věci mohou poznat se ještě nepodařilo nikomu zjistit, což je důkazem toho, že co se týče zvířat, jsou nám ještě mnohé věci utajeny. Snad bychom se od nich mohli něco přiučit i my, lidé.
Eva Szopová | Publicistika | Peteno: 1923 | Hlas: 33 | slo: 22
Poet znak: 7119 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Pemysl
Ztra slav Aneta |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
