Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
DNA = 46 žebříků!
DNA ( deoxyribonukleová kyselina ) je chemická látka, která se nachází v každé buňce našeho těla a je zodpovědná za to, jak vypadáme, a za správnou činnost našeho těla. Slavná dvojitá spirála je řetězcem fosfátů a cukrů, které jsou spojeny čtyřmi druhy chemických ?bází?, dlouhými řetězci, které teprve tvoří jednotlivé geny.
DNA vypadá jako zkroucený žebřík, jehož každá příčka obsahuje dvě chemické látky. Tento žebřík je velmi dlouhý a tvoří ho tisíce menších žebříků připojených k sobě. Těmto kratším žebříkům, z nichž každý má asi 200 příček, říkáme geny. Každý gen nese zakódovanou informaci, která dovoluje vytvoření jednoho typu bílkovin. Různé typy bílkovin pak rozhodují o každém detailu našeho vzhledu: barvě vlasů, očí, tvaru nosu, uší ? geny také obsahují instrukce potřebné k činnosti buňky, ať už v játrech, mozku, nebo krvi.
Každá buňka v našem těle obsahuje stejnou genetickou informaci DNA, ale v buňce ji nenajdeme jako jeden zkroucený žebřík. DNA tvoří 46 různých žebříků. Každý z nich se nazývá chromozóm. 23 chromozómů pochází od našich matek a 23 od našich otců, a proto můžeme být podobní našim rodičům.
Geny myší skoro geny lidí!
Jsou malinké, běhají po čtyřech, mají huňatý kožíšek a dlouhý ocásek-hodně lidí se jich ( i když vážně nevím proč ) bojí až štítí. Ale málokdo ví, že nebýt jen 300 odlišných genů, byli bychom úplně stejní. Sdílíme 99% genů a dokonce máme i ty, díky nimž nám může vyrůst ocásek! No, nebyli bychom krásní??!!
Lišíme se však velmi podstatně. Právě těch 300 odlišných genů z celkových 30 000, jak jste si určitě všimli, hraje velkou roli. Většina z těch 300 odlišných genů, které mají právě myši, jsou soustředěny na mnohem vyvinutější čich.
Jak zveřejnil jeden deník, asi devět desetin genů spojovaných u lidí s nemocemi je podobných s geny myší. Proto vědci začali myší geonom využívat k výzkumu lidských chorob. Myší geonom je již nyní volně dostupný na internetu, takže si ho může jít prozkoumat a srovnat s tím naším úplně každý, i když pochybuji, že tomu bude každý rozumět.
Vědci si vysvětlují tuto skutečnost snad jen tím, že lidé a myši mají společného předka z dob dinosaurů- tedy náš předek měl podobu malého hlodavce. Zaujalo mě, kolika různými směry se život začal vyvíjet před 125 miliony let. Člověk a myš ? Tolik odlišní a přitom mají tolik společného.
Nyní je gen patřící myší považován za učebnici k porozumění tomu lidskému. Doufejme, že vědci objeví gen způsobující zhoubná onemocnění a tím i lék. Cituji BBC: ?několik experimentů na myších může přinést informace, které můžou mít vliv na životy stovek miliónů lidí.?
Tak tedy, hurá do toho! A co to znamená pro malé roztomilé hlodavce? Že v laboratořích se jich vystřídá ještě více než doposud, tedy víc než 25 miliónů.
Denisa Mikulová | Publicistika | Peteno: 1862 | Hlas: 54 | slo: 22
Poet znak: 3195 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
-3 -2 -1 +1 +2 +3
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Robert
Ztra slav Blahoslav |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
