Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Poněkud zvláštní způsob léta na LFŠ 2003
V polovině prázdnin už všichni našli nejrůznější zkratky ke svým oblíbeným koupalištím, proto už od brzkých otvíracích hodin by člověk, lačný ostrých slunečních paprsků a trochy nefalšovaně sinicemi zaneřáděné vody, marně hledal mezi naolejovanými těly kousek místa či snad i soukromí. Cyklotrasy v okolí Ostravy připomínají svou frekventovaností spíše ulici Nádražní v době, kdy se všichni hromadně přemísťujeme ze svých vzdělávacích ústavů či pracovišť. Klimatizované hospůdky praskají ve švech a ty se zahrádkami nevyjímaje.
Dočasným úkrytem před čtyřicetistupňovými teplotami se tedy stávají povětšinou klimatizované sály kin. Takovým rájem pro milovníky dobrého filmu a odpůrce tropických teplot byla letošní Letní filmová škola 2003, konaná jako každoročně v Uherském Hradišti.
Většině z nás při vyslovení slova ?škola? naskočí husí kůže( máme přece prázdniny) či si při této kombinaci slov představí po strop zaplněnou místnost, zatuchlý vzduch, video připojené ke stařičké televizi a tomu všemu že se má říkat projekce? Tak jako já jsem se po absolvování této akce vyvedla z omylu, že tomu tak není, vyvedu snad i Vás.
Tento rok již 29. Letní filmová škola se řadí dnes už k tradičním filmovým megaakcím v České republice. Zatímco do Karlových Varů jezdí filmoví nadšenci za současnými hity české i světové kinematografie, do UH si jezdí především tak trochu doplnit vzdělání (už zase ta škola-za vším stojí vzdělání). To jsem si přečetla v propagačních materiálech LFŠ a nejprve jsem se nad těmito řádky zlehka pousmála. Avšak nyní, po deseti dnech tohoto letního filmového semináře a několika dnech v Ostravě, musím autorům dát za pravdu. Před každou filmovou projekcí proběhla krátká diskuse s filmovými odborníky nebo přímo s jejich tvůrci . Samozřejmě u nových českých filmů nechyběli ani hlavní představitelé.
Samotná příručka snímků, promítaných na letošní LFŠ, má asi 260 stran, takže bylo opravdu z čeho vybírat. Několik informací v číslech: skoro 200 celovečerních snímků + 224 krátkých. Pro opravdové milovníky čísel viz.tabulka. Projekce probíhala na devíti různých místech. Šlo o tři letní , čtyři klasická kina a zbývající místa patřila Kulturním domům. Konečný program byl rozdělen do tzv. hlavních cyklů. Těch bylo protentokrát šest. Dále pak bylo 5 vedlejších cyklů. Celkem tedy jedenáct dramaturgických zaměření co se obsahu filmů, osobností a doprovodných akcí týče. Byly to tyto: Film a básník, Film a smrt, Řecký film, Mexický film, Filipínský film, Peruánský film, Experimentální film, Nová domácí tvorba, Ozvěny festivalů, Výročí a osobnosti a Krátkometrážní tvorba.
Jestliže v šedesátých letech na LFŠ (tehdy ještě letní filmové kursy) přijíždělo asi kolem 100 lidí, o deset let později 250 a od roku 1993 jezdí více než 4000(!!!) účastníků. A kolik se jich zúčastnilo tento rok si ani netroufám odhadnout, ale nejspíš letošní číslo zlomí pomyslnou hranici maxima, tj. čtyř tisíc. Asi bychom těžko hledali podobnou velkou filmovou akci v Evropě, ale i ve světě. Ale i po čtyřiceti letech zůstává ?filmovka? stále projektem alternativním a nezávislým. Hlavní organizace je tradičně svěřena do rukou převážně mladých nadšenců, takže nemusíte mít strach, že se budete o svou akreditační kartičku muset přetahovat se zapšklým amatérem, který se už jen těší na to, až :?všechny tyhle podivně oblečené existence s provazy na hlavách a potřebou lehat si na udržovaný trávník v městském parku? ( pozn.red.CITACE! žádný autorčin vrtoch či výmysl) zmizí někam daleko za město.
A tak to všechno vypuklo. Počínaje dvacátým čtvrtým červencem se do UH pomalu začaly sjíždět neznámé tváře návštěvníků a známé tváře hostů. Oficiální termín konání byl od 25.7. do 3.8. Akreditace (vyjma té internetové) probíhala už od onoho čtvrtečního večera a ti, kteří přijeli nejpozději do pátečního poledne, si mohli gratulovat, protože později se od kina Hvězda (tam probíhalo přihlašování účastníků) táhl už jen několikametrový různobarevný had poskládaný z článků z nejrůznějších koutů republiky. Ten správně férový nával však nastal až mezi pondělkem a čtvrtkem, kdy se taneční techno nadšenci počali vracet z východočeských luhů a hájů anebo zrovna v Praze neřádilo zemětřesení v podobě ?Stonů?. Jak už jsem uvedla, internetová akreditace probíhala již někdy od půlky dubna a my, internetoví surfaři, již samozřejmě řádně přihlášení měsíc dopředu, jsme se jen usmívali jednotlivým článkům onoho nekonečného pestrobarevného hada. I my jsme nakonec měli možnost vystát si ?svou řadu?, z níž jsme si kromě ztuhlých končetin odnesli tašku propagačních materiálů, slušná kvanta příruček (takřka filmových skript řekla bych) a jednoho ?panáka?, respektive půldecilitrovou skleničku ač prázdnou a neurčenou asi k plnění oficiálním nápojem festivalu (Staropramen), ale během pobytu hojně využívanou.
Kromě přibližně třiceti promítaných filmů denně byly cykly vhodně doplněny různými doprovodnými akcemi. Komponované programy o básnicích a s básníky (kromě klasických: Seiferta, Máchy, Nezvala aj. byli k tanci a poslechu taky třeba básníci beatnické generace, undergroundové poezie, E.A.Poe, Karel Kryl,Egon Bondy, Václav Hrabě, čekal nás i surrealistický večer v podobě okopírovaných listů ?Erotické revue?- anonymní sbírky českých básníků z třicátých let..atd), divadla, výstavy (Institut výtvarné fotografie Opava-Ilustrace k poezii a literatuře?), koncerty. A že bylo z čeho vybírat, uvedu jen několik nejzajímavějších příkladů: Hradišťan, Los de Abajo, koncerty pro Kainara, Kryla, Bondyho,Wernische nebo třeba rockový Velvet Underground Revival. Asi největší aplaus kvalitními filmy zhýčkaného publika patřil mexické kapele Los de Abajo. Tahle tropipunková bandička funguje už od roku 1992 a v ČR hráli poprvé. Loni získali dokonce prestižní cenu World Music Award v kategorii Americanos. Sami členové z podzemní scény Mexika (Los de Abajo= z podzemí) charakterizují svoji hudbu jako směs salsy, funku, rapu, rocku a reggae. Na své si tedy přišli jak rockeři, kteří ještě včera pařili na Letné, tak i již uvedení ?lesní techno lidé?.
I dobrých filmů a kulturních akcí se člověk časem nabaží a v UH toho místní podnikatelé uměli využít. Na každém rohu příjemná hospůdka s ještě příjemnějšími cenami (my ostravští a pražští jsme nestačili zírat), tradiční kavárny a ještě tradičnější vinárny anebo čajovny, které jely do čtvrté hodiny ranní. Ani pro vytoužený odpočinek jsme nemuseli daleko. Možností, kde složit hlavy bylo samozřejmě hodně. Takovým tradičním ubytovacím místem jsou již prý odjakživa místní hradišťské školy. Internát Mojmír, dále pak tělocvična v areálu učiliště a nechyběl ani kemp, zimprovizovaný ze školní zahrady.
A protože peníze jsou vždycky až na prvním místě, zmíním se i o tom, kolik celá ta sláva stála. Filmy jsou fajn a multiplexy taky, ale kde na každý dobrý film vzít a nekrást? My ostravští zvyklí na komfort červených lucerničkových či temně modrých sálů jsme v duchu počítali se čtyřmístnou částkou. Třímístná částka na došlé složence pak pro nás byla jako rána kladivem. Srdce nám zaplesalo i nad studentskými slevami, takže konečná částka byla více než líbivá.
LFŠ probíhala celých deset dní, akreditovat se můžete vždy na libovolně dlouhou dobu a pro milovníky ?last minute? naběhla poslední akreditační četa i v neděli ráno, poslední den festivalu. Více objektivnějších a ověřenějších informací můžete najít na www.artfilm.cz. A to nejen o uplynulých ročnících, letošním ale i tom budoucím. Internetová akreditace nabízí možnost registrace, rezervace ubytování a vstupenek na doprovodné akce a také možnost zjištění aktuálního stavu plateb( registrace plateb).
Po deseti dnech strávených ve víru filmových vášní jsem se zařekla, že do kinosálu dlouho nevkročím, ale po několika dnech marného hledání volného místa na koupališti jsem znovu vzala za vděk studeným vzduchem, pohodlnými sedačkami a americkým brakovým filmem.
Eliška Trčková | Publicistika | Peteno: 1935 | Hlas: 12 | slo: 23
Poet znak: 8883 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Jaroslava
Ztra slav Patricie |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
