Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
|
 |
Jaká je naše ideologie?
Taky jste si všimli toho, že s odstupem věku se naše ideje mění mílovými kroky? Když se otočíme zpět a zamyslíme se nad tím, zdají se nám hloupé a směšné, i když před nějakým tím rokem jsme to pokládali za to nejgeniálnější a v tu chvíli jsme měli naplánovaný celý život. Pak jsme ho začali maličko upravovat? Ale úpravy se začaly stávat nepatrně patrné. Nakonec nám z toho vyšlo úplně něco jiného než zhruba před rokem. A najednou máme úplně jiné cíle.
Ale to vše patří k věku puberty a předpuberty. Horší už to je na konci devátého ročníku, kdy naše snění a nevinné představy musí přejít v realistické myšlení a my zhruba ve čtrnácti patnácti letech si musíme zvolit školu, která by nás měla připravit na skutečný život a částečně nám zajistit živobytí. Dívky se už dávno musely smířit s tím, že školy na princezny ještě nikdo nezaložil a kluci taky zjistili, že každý se nemůže stát nesmrtelným pilotem nadzvukových letounů. A tak se z nás stávají sekretářky, automechanici, ?
Ale jaké je naše myšlení nyní, na středních školách? Jaké jsou naše názory na život, na kulturu, na lásku?? Jsou nenormální, zvrhlé?pro starší generaci zcela nepochopitelné. Hlášky typu ?no to je úroveň?, ?spratci rozmazlení?, ?kde ten svět spěje?? jsme určitě neslyšeli jen jednou a ještě horší bylo, když jsme na to reagovali nemístným obličejem nebo když jsme se k tomu pokusili dokonce vyjádřit! Časem každý pochopí, že to nemá cenu, my jsme přece vždy ti nejhorší. Mnoho lidí stále nechápe, že naše myšlení je trochu uvolněnější a máme mnoho svých názorů, za kterými si dokážeme stát a chceme je prosadit. Dokážeme kdeco tolerovat - nemyslíme si, že gayové a lesbičky jsou nemocní lidé a nezavrhujeme je (aspoň většina ne). Na druhé straně dokážeme být krutí a sprostí ? ale z toho vyrosteme !!!!
?No, ty si snad myslíš, žes to tu osvobodil!? ? povědomá věta? A proč ne? Já si také myslím, že mi svět leží u nohou, že můžu vše a nikdo mi v tom nezabrání, nedovolím, aby mi v tom někdo zabránil! Všichni věříme v to, že nám patří svět, ale neříkáme to nahlas, činny mluví za vše. A to je ta největší provokace okolí (i mezi jinými), to, že si jen užíváme a nežijeme. Ale to nás taky přejde, až toho budeme sytí! Tak proč si aspoň chvíli nemůžeme myslet, že MY jsme středem Vesmíru.
Nejsme děti, ale nejsme ani dospělí. Tak co tedy jsme? Těžko říct?. Každopádně jsme to my, kdo tvoří společnost, budoucnost, dějiny? Zkrátka bez nás by se svět neobešel. Jsme a budeme a všichni nás budou muset brát takové, jací jsme, my se kvůli nikomu měnit nebudeme. Nebudeme poslouchat jinou hudbu, nebudeme se jinak oblékat, nebudeme jiní! Naopak, budeme dělat dál to, co jsme dělali dosud, tak jako to dělali všichni před námi ? budeme tvořit svět k obrazu svému, máme na to právo!
Denisa Mikulová | Arena | Peteno: 2169 | Hlas: -23 | slo: 19
Poet znak: 3088 | Poet koment: | Dal lnky tohoto autora >>
Hlasovn:
Komente
Pidat koment:
Koment ke lnku:
|
 |
|
Svtky
 Svtek m Jaroslava
Ztra slav Patricie |
|
Doporuujeme
|
|
Doporuujeme
|
|
|
