...ale už není...

Je to sem vložené pro Rajmunda, ale číst může, kdo chce...


Autor: me2d , 24.7.2010, Povídky

  

Dobrý pivo není špatný ...
jsou ale chvíle v životě lidským, že i špatný pivo je docela dobrý...

V neděli po obědě jsme si s manželkou otevřeli láhev litoměřického s medailí na etiketě. Vedle bylo velmi drobným písmem napsáno, že „medaile byla udělena litoměřickému pivovaru na Světové výstavě ve Vídni roku 1873". I já bych litoměřickému pivovaru udělil medaili.
Vzpomněl jsem si na svoje první vojenské cvičení, kdy z nás - kuchařů, provianťáků, muzikantů, skladníků, písařů a podobné týlové havěti v okruhové nemocnici v Ružomberoku kovali odborníky zdravotní služby: zdravotnické instruktory, nosiče raněných, laboranty, obsluhy rentgenů a takové podobné doplňky personálu polních nemocnic. Na sklonku cvičení, kdy už bylo jasné, že cílů cvičení bude dosaženo, uspořádal velitel školní jednotky pro nás, šedesát záložáků ze severních Čech zájezd, výlet do Tater. V jednom dni jsme absolvovali Demänovskou jeskyni, výlet na Chopok lanovkou - v červenci a ve sněhové vánici. Potom Vysoké Tatry v plném slunci, Starý Smokovec, Hrebienok, po Tatranskej magistrále na Skalnaté pleso, sešupem dolů pod lanovkou do Tatranské Lomnice. Odtud električkou do Starého Smokovce, k Vejtřaskám. Vejtřaska ? No jo, to už vás hodně nebude pamatovat - terénní nákladní auta Praga V3S…
Má vzpomínka ale patří té první části našeho výletu. U jeskyně v Demänovej jsme byli brzy, už před sedmou, ale i tak nás už dvě výpravy předstihly v pořadí na vstup do krasového podzemí. Museli jsme tedy čekat a bylo jasné, že před desátou nemáme nárok. Napsat lístek domů a do zaměstnání nedá moc práce a tak jsme začali kroužit po prostoru ve stále větších kruzích, až jsme narazili na konci parkoviště na kiosek se sympatickým nápisem : Malinovka, pivo, víno, káva, čaj. Káva, čaj a limonáda pro nás neměly pražádnou přitažlivost, víno gentleman nikdy nepije před pátou p.m., s pivem jsme na Slovensku měli velmi špatné zkušenosti. Tedy nic. Ani dnes, kdy jsem mnohem trpělivější, bych nedokázal dvě a půl hodiny čekat bez jakékoli akce, natož před dvaatřiceti lety. Probudil se ve mně průzkumák - má původní vojenská profese - navíc ještě velká, po ránu pro někoho až nepochopitelná žízeň a tak trvalo velmi krátce, než jsem zjistil, že sudy s pivem jsou ponořeny v potoce, voda v potoce že je ledová, že jsou to "půlky", tedy sudy padesátilitrové, že jsou tři a že na nich POZOR ! jsou zelené nálepky s nápisem 10° litoměřický ležák! Musím připomenout, že tehdy litoměřické pivo zdaleka nedosahovalo té jakosti, jakou má dnes a přezdívalo se mu všelijak, ale vždy hanlivě. Mělo to těžké - to pivo. Srovnávat jsme je mohli jen se Staropramenem a Plzeňským a na tyto velikány chmelové říše nemá ani dnes. Ale tam tehdy, u toho horského potoka jsem zajásal radostí aj aj velice převelikou, neboť rozdíl mezi litoměřickým a tamním martinským pivem byl propastnější, než mezi litoměřickým a plzeňským. Prostě super ultra speciál ... žádané a vítané a nedostižné a .. tak. Prostě zázrak ! Přesto jsem si dal opatrně jedno a zjistil, že ten horský potok je nejdokonalejší chlazení nejen ve středoslovenském kraji. Dal jsem si tedy ještě jedno. To už po mně pokukovali kamarádi, kteří ode mne čekali nějakou čertovinu a pak huronský smích. Když se ale schylovalo k třetímu, už nevydrželi a pomalu se začali trousit ke kiosku i oni, i když stále podezíravě. Pak si ale dali druhé, třetí a než jsme vstupovali do podzemí byly sudy prázdné a ten pán mohl klidně část nápisu škrtnout.
Tady bych mohl skončit, aniž by povídečka ztratila smysl. Jistě už je zřejmá souvislost mezi jménem povídky a jejím obsahem. Musím ale doložit, že dole, v jeskyni to už tak veselé nebylo. Nevím, zda jsou tam záchody dnes, ale tehdy nebyly. Je tam taky katastrofální nedostatek patníků, i když by se člověk rád snížil na úroveň psa. To už je ale černý humor a ten do této povídky nepatří.
Tato povídka totiž je hold litoměřickému pivu před devětačtyřiceticeti lety. Co myslíte - když jste dočetli : nedali byste mu taky medaili ?


Dali? Bohužel - už není... více, než patnáct let...

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

me2d 27.7.2010, 18:29

Elen - dík!

Reaguj >>

el-le-o-nora 27.7.2010, 12:19

Četla jsem to před pár dny a vím, že mně napadlo to, co mně napadne teď.. byly jsme s rodinou na jediné rekreaci, kterou nám skazila jedna vzdálená příbuzná..:(. Bylo to před xx lety, ještě v čase ´před´ - Dämenovská dolina; a jak popisuješ Nízke Tatry.. Chopok.. supr!

Reaguj >>