
zveřejněno 10 866 literárních děl
registrováno 2 222 autorů
Před třicet lety - asi tak, no .. - jsem jezdíval služebně do Prahy i třikrát, čtyřikrát týdně. Rychlíkem, byl jsem tehdy příslušníkem modré armády, ovšem bez modré, nebo jakékoli jiné uniformy. Za ta léta ježdění jsem cestoval s mnoha lidmi, i když mnoho z nich cestovalo tak jako já - opakovaně, často a také první třídou. Mezi tyto patřil i pán distinguovaného chování, s nímž se dalo mluvit o všem, tedy člověk vzdělaný, s přehledem. Věděl jsem jen, že snad pracuje někde na ministerstvu průmyslu. Jednou jsme se vraceli rychlíkem z Prahy, v létě, venku teplo, slunečno, okna dokořán, my si povídáme, stanice za oknem jenom mizí, Vraňany, Beřkovice, Hněvice ... a do okna se opřel zápach z vařáků papíroviny ze Štětské papírny. Pah...
Vzpomněl jsem si na episodu z minulého (nebo předminulého ?) roku, na stejnou,či alespoň podobnou situaci, kdy ovšem jsem kupé sdílel jen s tak asi čtyřicetiletou udržovanou paní, s kterou jsem se - na rozdíl od dnešního spolucestujícího - celou cestu nebavil. Okno rovněž otevřené, Hněvice .. a Štětí, a zápach .. a paní pokrčila nos a podívala se na mne asi tak, jako se kos kouká na žížalu. Chtěla tomu náhoda, že do dveří kupé vstrčil nos průvodčí : přistoupil někdo, prosím. Sakra to Štětí dneska zase smrdí... tak nikdo ? Nashledanou! Dáma po mně vrhla omluvný pohled. Zachoval jsem dekorum, ale uvnitř jsem se chechtal. Neodolal jsem a historku jsem vyprávěl. Spolucestující se zasmál když jsem skončil, nevím zda jen ze zdvořilosti, nebo jsa pobaven, a povídá : pravda, ty merkaptany jsou velice obtížné...Já na to : merkaptany snad ne, to jsou zplodiny z rozkladu dřevných gum... či co.. Pán se usmál : jistě, merkaptany ! Povídám stále ještě s pocitem převahy - no, něco bych o tom měl vědět, jsem totiž chemik a navíc celulosář a vláknař ! Pán stále s úsměvem : kde jste studoval ? A když jsem odpověděl, rozšířil svůj úsměv : no, tak to jste se učili z učebnic, na kterých jsem autorsky spolupracoval. Zřejmě jste z nich už něco pozapoměl....
Bum ! Rázem jsem byl vysoký asi deset milimetrů. Pan doktor už dnes nežije. Bohužel... Kdyby žil, jistě by se při čtení této vzpomínky usmál - a nejen ze zdvořilosti, jak doufám...
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.


Je to fajn, pohodovka. Ráda jezdím vlakem, doufám, že vlaky, ty zelené české rychlíky s hroznými brzdami jen tak nezruší... bylo by mi líto vlaků, spolucestujících i historek.
Chceš psát tučně, kurzívou nebo podtrženě? Použij BB-kódy!
Pochopení | Ptáci zpívají ráno | sexatlet | Nevěrná | Rande
Klíčová slova
rychlík | epizoda | merkaptan | chemik | učebnice