Šachta

creepypasta - snový horror


Autor: Frida , 31.1.2023, Povídky

  

Přetáčím se z boku na bok. Brzy zrána je třeba udělat větší nákup. Přijedou dělníci ze Slovenska. Denně šest chlapů k obědu a ještě něco k večeři a ke snídani. Přeříkávám si v duchu seznam… pecen chleba, olej, zelenina, maso… co ještě…

… a vozík přetéká. Tuším, že to všechno jen zázrakem nastrkám do dvou tašek, které mám s sebou. Vystačí mi vůbec hotovost? Karta zůstala ve druhé peněžence. Zariskuji a nevrátím zpátky do regálu vůbec nic, protože sem prostě nechci případně letět znovu. A propó - letět... Na zářivce nad mrazáky sedí a vrká holub. Nikomu to evidentně nevadí. Pokladní mi přijde silně přiopilá - odrzle a velmi hlasitě komentuje každou položku na páse a lidi ve frontě si mne na to konto prohlížejí, šuškají, že zdržuju. Konečně odcházím z krámu, akrobaticky vyvažuji tu tíhu a pod levou paží vleču navíc bochník chleba. Každou chvíli  odpočívám a kopec se dnes zdá nekonečný.

Mužská postava u naší brány. Probůh, kdo to může být? Brigádníci ještě ne, tedy doufám, že nepřijeli ráno. Neznámý chlápek ve vestě mi jde v ústrety. Snad chce pomoct s nákupem? Ale houby, špačkuje, že zvoní a zvoní a nikdo neotvírá a on tady trčí už drahnou chvíli a čert mu byl tenhle kopec dlužen. Reprezentant firmy Vodovody a kanalizace. Důležitě pohupuje síťovkou se třemi novými vodoměry, tašku s nářadím frajersky přes rameno a pořád hudruje.

Zbavuji se v chodbě břemen. Obracím se na podpatku a naviguju jej k šachtě pod chodníkem. Děsí se, jen co nevábný, hluboký otvor pod železným poklopem spatří a nadává ještě víc než předtím, nechce se mu zalézt dovnitř. Je u nás prvně. Možná i naposledy?

Na podání sikovek velkých a pak malých, jednoho zvonícího mobilu a vzápětí i druhého jsem mu dobrá, co kdyby aspoň poděkoval? To určitě nehrozí, výchova je holt výchova - ale sklapnout by vážně už mohl.

Nadzvednout tak sikovkami ten těžký plát, odložený na chodníku, a oběma rukama přisunout na otvor, přidat pár kamenů - potom hulvát uvězněný tam dole bez něčí pomoci nikdy „zával“ neodstraní... ani se nedovolá záchrany, své mobily nechal ležet na chodníku! Zatočila se mi hlava…

Po chvilce překvapeného ticha slyším, jak "údržbář" pod poklopem prosebně mění tón, spolu s ním je, zdá se, v šachtě i opilá drzá prodavačka, perou a melou se tam spolu s jinými mými problémy jako špinavé prádlo v automatce… zbývá je ještě odstředit…

… a před domkem dnes ráno takový boží klid!

Zobrazeno 2x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Dedek 1.2.2023, 15:36

Teda Ty máš fantazii.

kvalitní komentář (0)

Reakce: Frida 1.2.2023, 18:17

Díky, Milane!
Skoro jsem tam toho nesnesitelného člověka fakt zavřela... no, každému občas rupnou nervy!



kvalitní komentář (0)Reaguj >>