2 989 autorů
Šťastný je život shodující se s vlastní přirozeností.
[Seneca] Další >>
Masky
Krátká povídka o přátelství a přetvářce spíše k zamyšlení než pobavení. Přeji pěkné počtení. Budu velice rád za komentáře nebo kritiku.
Autor: Firren, 7.2.2014, Povídky
Můj dobrý kamarád Pavel se shodou okolností dostal k velikému majetku. Jako mávnutím kouzelného proutku se změnil v někoho jiného. Už na mě nemá čas, ani na nikoho ze svých bývalých přátel.
Jednoho dne, k mému velikému překvapení, mi zavolá a posílá limuzínu s pozvánkou na společenskou událost v jeho novém luxusním domě. Musím si obléknout drahý oblek a boty. Oblečení na ramínku, ještě zabalené, visí vzadu v autě. Bez něho prý na akci nemohu, trochu mě to zarazí, ale budiž.
Přivítá mě u brány, stejně, jako další hosty. „Dobře se bav,“ řekne, „teď nemám čas, ale později určitě pokecáme.“
Drahé koberce pod nohama sluhů roznášejících víno, spousta lidí, které neznám. Hodnotící pohledy, jež mě okamžitě zařadí mezi smetánku, se zdají přívětivé, to kvůli mému obleku a botám, protože to přece dělá člověka člověkem, že? Jiné společné přátele zde nevidím, i když se je v tom množství cizích lidí snažím najít. Mám se cítit poctěn, že pozval jenom mě?
„Dáš si se mnou drink?“ zavrní blondýnka sevřená v korzetu ve stylu Coco Chanel, ověšená diamanty a zlatem. Její oči zářící v kokainovém opojení však říkají: „Peníze máš, jak vidím, pojďme si užít.“
„Ne díky,“ zašklebí se z ničeho nic jako noc, odhalí tak svoji pravou tvář, a odtančí pryč.
Zajdu si na toaletu. Nějaký finanční magnát zvrací do umyvadla, ale jak mě spatří, usměje se, nasadí tvář krále světa, a odkráčí.
Zalezu do kabinky, abych vykonal velkou potřebu. Znáte ten pocit, když se pěkně vyprázdníte a pak zjistíte, že se nemáte čím utřít?
Myju si ruce, když vejde Pavel. „Jak se ti tady líbí?“
„Máš to tady pěkné,“ odpovím a snažím se usmát, jak nejvíce to jde, abych mu nepokazil večer, když spatřím rozjařenou tvář, která na malou chvíli vypadá jako dřív.
„Teď nemůžu. Musím ještě něco vyřídit. Tak se zatím dobře bav,“ odejde ze dveří mezi hosty.
„Opravdu moc pěkné,“ pohlédnu sám na sebe a rozbiju pěstí masku v zrcadle. Další zábavu s díky odmítám.
(celkem: 1, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Netuším, jaké zkušenosti máš se smetánkou plnou sobů, ale použít to, chce odvahu a vsadit do toho ještě i trochu třídního rozdílu.
Přijde mi to, že jsi šáhl schválně po extrému, ale utekl ti mezi prsty. Není důvod mířit vysoko, aby jsi sestřelil orla, když normálním kamenem můžeš zabít labuť na řece a ... nažereš se stejně.
Doporučil bych zapracovat na myšlence, ne na nosném prostředí. Příběh a kulisy nejsou Atlas, drobné nuance dělají velké příběhy.
A o pár logických rozporech nemluvím.
kvalitní komentář (0)
10.2.2014, 14:09A kdyby ses ptal, proč hodnocení "1", za odvahu šáhnout na smetanu a neudělat z ní žluklé máslo.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
no, škoda toho, jak kdyby jen ....výňatku
seš si jistej, že takto je to celý?
ono to vážně lehce nedává smysl, to s tou kokainovou kráskou a náhlým sebeodmítnutím
kvalitní komentář (0)
Zašklebí se jako noc, odhalí tak...
Asi takhle to mělo vypadat. Zbytek jak praví stranger. Pořád jsem čekala nějaké vyvrcholení, nějakou výraznější pointu, ale nic, šlo to doztracena.
kvalitní komentář (0)
„Ne díky,“ zašklebí se z ničeho nic jako noc, odhalí tak svoji pravou tvář, a odtančí pryč.
tady něco neklape - ona Tě pozve na drink, a pak sama odmítne Tvý "nepozvání?
navíc vložením "odhalí tak..." se věta dost kostrbatí,ona vsuvka je tu navíc
používáš spoustu nic neříkajících slov:
odejde ze dveří mezi hosty.
závěr mi přijde trochu hloupej - vzhledem k dění v příběhu nepřines
žádnej vrchol věci, a já jen zkoumám text znovu, a znovu pak jen hmmm...
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Černé díry | Síla země | Zapeklité cesty Zemí Koruny České, 1. část | Housle a šmitec | Velké sousto