Just a little monologue about my fears and hopes

Takle to dopadá, když člověk moc myslí a málo dělá.


Autor: Jiskřivá střela, 11.10.2009, Povídky

  

Right now – I'm a little bit depressed. Without knowing the reason why. And that's not so positive, you know? I'm not really sure that to be in this moment in that place is absolutely and definitely the right thing for me. Well, I don't even know what I really wanna have, what I really wanna be, what I really wanna do. And, of course, that is truely bad for me. What should I do? And can you even tell me? Are you really the right person to help me? Are you able to rate? And what you actually know about me? As a matter of fact, I am the best person who should know me. And that is not the most popular situation, indeed. Because, I don't know almost nothing about myself. Too bad for me, but worse for my family, my friends....the people who must daily be in my companion.
Oh my god, what am I talking about? I'm just thinking of myself and nobody else. That's not nice, and not just that, in addition that's absolutely unclever. Well, ok, I'm 16 years old. In that age, ev'ry girl and boy are the same, aren't they? We're all the time laughing and falling in love, and we forgot that all the world around us is living his own life...Just like us, doesn't he?
I love my family, I love my country and my style of life, more that ev'ry teenager that I know. But – yeah, there's one big and strange but. Every day, every hour of this day and every minute of this hour... all that time I'm thinking about leaving this home, leaving this family, leaving this life full of lies....and I just wanna so much to scream...to cry...to hide in my bed, under my blanket, to close my eyes and be so quiet an invisible like nobody else never in this world. Just swing and sing a lullaby from my childhood...and wait for fallin' asleep. And be absolutely happy. And I hope to have a so nice and fantastic life to never NEVER need to run away to my world full of silence...

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Jiskřivá střela 12.10.2009, 23:12

dekuju, ja to vlastne do anglictiny neprekladala, proste jsem premylela a tohl z toho vylezlo...bylo to tak nejak "automaticky"... proste jsou veci co me napadaj rovnou takhle...stejne to mam s rectinou ale to byste si vazne moc nepocetli...jinak se za tu anglictinu omlouvam, priste se polepsim...O

Reaguj >>

Satanriel 12.10.2009, 15:22

Pohodička počtení. Jen mám strach že v českém jazyce by se to lehce ztratilo. takhle anglicky to nutí "překladatele" o osobnímu zaujetí, aby to vydržel "louskat" až do konce.

Reaguj >>

karkulka 12.10.2009, 13:20

Já jsem si nepočetla, je to moje vina, neumím angličtinu, jako samouk jsem také přiliš nepokročila.

Reaguj >>

Hesiona 12.10.2009, 10:00

Mně nevadí, že to je anglicky. Taky si potřebuju procvičit anglický sloh :o) Jestliže chce autorka riskovat to, že si ji přečte jen určitá část uživatelů Poety, má na to plné právo.
Mimochodem, já tady občas nerozumím ani česky psaným básním, a taky jejich autory nevyháním.

Reaguj >>

me2d 11.10.2009, 22:01

a ještě : ta růže je fajn.

Reaguj >>

me2d 11.10.2009, 21:59

Jo a když tak si ten překlad cvič někde jinde, tady to je český server - i když tady anglicky umí dost lidí....

Reaguj >>

me2d 11.10.2009, 21:58

Prosím tě, nedělej z toho trágu. Ještě dnes si pamatuji tyto stavy , které mají svou logiku v tvém mládí. Je to jen otázka, až a kdy najdeš své místo ve společnosti, hladinu v které se chceš pohybovat a životní sty. No - chvilku to trvá... Mně a mému synovi (a spoustě lidí kolem nás) to pomohly vyřešit : sport, kultura (obojí je stopro lepší aktivní), pár pomíjivých lásek, které většinou nemají pevnější platformu, cestování a kupodivu i učení (tenkrát bych to ovšem nepřipustil). Dalo by se o tom psát spousta dalších slov, ale tohle je asi tak základ... Tak se opatruj

Reaguj >>